Penízovka kořenující – Xerula radicata
Penízovka kořenující – Xerula radicata
(Relhan) Dörfelt
VI. – X.
Jedlá
říše Fungi – houby » třída Agaricomycetes – stopkovýtrusé » řád Agaricales – pečárkotvaré » čeleď Physalacriaceae
Vědecká synonyma
Agaricus radicatus Relhan
Collybia radicans P. Kumm.
Collybia radicata (Relhan) Quél.
Gymnopus radicatus (Relhan) Gray
Mucidula radicata (Relhan) Boursier
Mucidula radicata f. marginata Konrad & Maubl.
Oudemansiella radicata (Relhan ex Fr.) Sing.
Oudemansiella radicata var. marginata (Konrad & Maubl.) Bon & Dennis
Xerula radicata var. marginata (Konrad & Maubl.) ined.
Collybia radicans P. Kumm.
Collybia radicata (Relhan) Quél.
Gymnopus radicatus (Relhan) Gray
Mucidula radicata (Relhan) Boursier
Mucidula radicata f. marginata Konrad & Maubl.
Oudemansiella radicata (Relhan ex Fr.) Sing.
Oudemansiella radicata var. marginata (Konrad & Maubl.) Bon & Dennis
Xerula radicata var. marginata (Konrad & Maubl.) ined.
Další názvy
= slizečka kořenující
= slizečka ocasatá
= slizečka ocasatá
Tato penízovka se tu moc nevyskytuje. V typické smrkové monokultuře se nevyskytuje. Upřednostňuje převážně listnaté lesy. Viděl jsem ji dole kolem Trhové Kamenice, poté v pralese Žákova hora. Tyto fotografie jsou pořízené díky kamarádům, kteří mě a kamaráda Petra pozvali k Mladé Boleslavi do krásného barevňákova. O této houbičce moc informací neznám…Penízovka kořenující patří k velmi zajímavým houbám. Roste převážně ze starých pařezů. Tento druh lehce poznáme. Její nejcharakterističtější znak je její dlouhý kořenující nožička. Někdy několik desítek centimetrů. Tato penízovka je udávaná, jako jedlá, ale poze jen kloboučky, jako převážně ze všech penízovek.
Této penízovce se též lidově říká slizečka kořenující nebo slizečka ocasatá.
Popis:
Rozšíření a ekologie: Vyrůstá hojně od června do října v listnatých lesích na ztrouchnivělém dřevu listnatých stromů, i zanořeném v půdě.
Popis: Klobouk má průměr 3-15 cm, v mládí je zvoncovitý, postupně se rozevírá, ve stáří může být až plochý se zdviženým okrajem. Ve středu klobouku je tupý hrbol. Povrch je paprskovitě vrásčitý, pokožka hladká, nápadně lesklá, dá se snadnou sloupnout. Má okrovou, světle hnědou, až šedohnědou barvu. Lupeny jsou řídké, dosti silné a široké, střídané kratšími, mají bělavou barvu. 
Třeň je dlouhý 10-25 cm a 0,5-1,2 cm široký. Je válcovitý, nahoře zúžený, v mládí plný, později dutý, tuhý, ve spodní části pýřitý. V horní části má bělavou barvu, jinde je zbarven stejně jako klobouk. Zesílená báze pokračuje do substrátu dlouhým kořenovitým výběžkem, který může být i delší než třeň. Dužnina je tenká, bělavá, vůně i chuť nevýrazná. Výtrusný prach je bílý, výtrusy elipsoidní, hladké, 12-18 × 9-12 µm velké.
Třeň je dlouhý 10-25 cm a 0,5-1,2 cm široký. Je válcovitý, nahoře zúžený, v mládí plný, později dutý, tuhý, ve spodní části pýřitý. V horní části má bělavou barvu, jinde je zbarven stejně jako klobouk. Zesílená báze pokračuje do substrátu dlouhým kořenovitým výběžkem, který může být i delší než třeň. Dužnina je tenká, bělavá, vůně i chuť nevýrazná. Výtrusný prach je bílý, výtrusy elipsoidní, hladké, 12-18 × 9-12 µm velké.Záměny: Podobná penízovka dlouhonohá (Xerula pudens) se liší sametovou pokožkou.
Využití: Je to jedlá houba průměrné kvality. Používají se jen oloupané klobouky.
Poznámka: Jsou studovány léčivé účinky metabolitů této houby – snižují krevní tlak, mají antimykotické a protirakovinné účinky.
Zdroj: Botany.cz
Posted in A - Z / Kudlův atlas hub
Napsat komentář