Pstřeň dubový – Fistulina hepatica
Pstřeň dubový – Fistulina hepatica
(Schaeff.) ex Fr.
VII. – XI.
Jedlý
říše Fungi – houby » třída Agaricomycetes – stopkovýtrusé » řád Agaricales – pečárkotvaré » čeleď Fistulinaceae – pstřeňovité
Vědecká synonyma
Agarico-carnis lingua-bovisPaulet
Boletus buglossum Retz.
Boletus bulliardii J.F. Gmel.
Boletus hepaticus Schaeff.
Fistulina buglossum (Retz.) Pers.
Fistulina endoxantha Speg.
Fistulina hepatica var. endoxantha (Speg.) J.E. Wright
Fistulina sarcoides St.-Amans
Hypodrys hepaticus (Schaeff.) Pers.
Boletus buglossum Retz.
Boletus bulliardii J.F. Gmel.
Boletus hepaticus Schaeff.
Fistulina buglossum (Retz.) Pers.
Fistulina endoxantha Speg.
Fistulina hepatica var. endoxantha (Speg.) J.E. Wright
Fistulina sarcoides St.-Amans
Hypodrys hepaticus (Schaeff.) Pers.
Tuto houbičku jsem viděl a fotografoval poprvé v listopadu 2009 v zámeckém parku v Chotěboři. Kamarád Riki mi dal echo, že v Chotěboři roste korálovec ježatý, tak jsem vyrazil fotografovat korálovce. Při procházení zámeckou zahradou rostl na jednom dubu tento druh houby. S tímto druhem nemám žádné zkušenosti, jako i s ostatními chorošovitými druhy. Pstřeň je snad nezaměnitelná houba. Je to parazitická houba, která parazituje většinou na dubech, bucích a jedlém kaštanu. Tomuto druhu se lidově říká Volský jazyk. Je jedlý, připomínající hovězí maso. Pstřeň se většinou používá do gulášů. Chutná mírně nakysle, kyselosti se dá však zbavit pokrájením na kostičky a vymáčením 8 hodin v mléce. Na nic jiného se opravdu nehodí!
Popis:
Rozšíření: Vyskytuje se v celém mírném pásmu severní polokoule, v Austrálii a východní Indii.
Ekologie: Vyrůstá v červenci až listopadu na pařezech i živých kmenech listnáčů, nejčastěji dubů, také buků a kaštanovníků, většinou u kořenů, někdy ale také na kmeni v několikametrové výšce. Upřednostňuje teplejší oblasti. Plodnice jsou jednoleté, vyrůstají jednotlivě nebo po několika se srostlými klobouky.
Popis: Klobouk je polokruhovitý, jazykovitého až konzolovitého tvaru, široký 5-30 cm, přirostlý bokem nebo krátkým třeněm k substrátu. V mládí má oranžově hnědou barvu, později masově červenou, ve stáří tmavě hnědou. Povrch je drsný až bradavčitý, za vlhka slizký. Rourky jsou válcovité, různě dlouhé, nejsou stěnami srostlé. Mají bělavou až okrovou barvu, později červenohnědou, póry jsou drobné, stejně zbarvené jako rourky, otlačením rezavějí. Dužnina je tlustá, šťavnatá, později podélně vláknitá, má masově červenou barvu se světlými žilkami, roní červenou tekutinu. Chuť je příjemná, nakyslá, vůně houbová. Výtrusný prach je rezavohnědý, výtrusy téměř bezbarvé, vejčité, o velikosti 4-5 × 3-4 µm.
Záměna: Je prakticky nezaměnitelný.
Využití: Mladé plodnice jsou jedlé, nejlépe po odležení v mléce, upravují se jako maso.
Poznámka: Působí jádrovou hnilobu dřeva. Živý strom nezahubí, způsobí zhnědnutí dřeva napadeného stromu. Tmavé dřevo takového dubu je ceněno v nábytkářském průmyslu.
Zdrojový popis: Botany.cz
Zde máte recept na Guláš ze pstřeně dubového
Použité suroviny receptu Guláš ze pstřeně dubového:
500 g pstřeně | 2 cibule | 3 lžíce sádla | 4 velké brambory | 50 g slaniny | 1 lžička sladké papriky | kmín | mletý pepř | 2-3 stroužky česneku | 1 lžícíe strouhanky | sůl | 1/8 l sladké smetany
Postup přípravy receptu Guláš ze pstřeně dubového:
Pstřeň nakrájíme na větší kostky a osmažíme na sádle s cibulí a slaninou, osolíme a přidáme kmín, se solí utřený česnek a mletou papriku, mírně podlijeme vodou a přidáme na kostky nakrájené oloupané brambory. Dusíme do měkka. Zahustíme strouhankou a zalijeme smetanou, necháme přejít varem, dochutíme solí a podáváme s pečivem.
Původ receptu: Chytrá žena.cz
Posted in A - Z / Kudlův atlas hub
Napsat komentář