Čirůvka prstencová – Tricholoma batschii
Gulden
IX. – XI.
Nejedlá
Vědecká synonyma
Agaricus robustus var. subannulata(Batsch) Cooke
Agaricus subannulatus Batsch
Armillaria robusta var. subannulata (Batsch) McAlpine
Tricholoma subannulatum (Batsch) Bres.
Další názvy
= čirůvka prstenitá
Tato čirůvka mi roste jen na jediném místě asi už pět let. Nejprve jsem si myslel, že se jedná o čirůvku topolovou, protože v blízkosti roste osika a měla krásnou moučnou vůní, ale po ochutnání, hořké chuti zjišťuji, že se o topolku nejedná. Dlouho jsem bádal, o kterou čirůvku se může jednat, až na Hlinecké výstavě byla nainstalovaná a určená Jirkou Burelem jako čirůvka prstencová. Podle atlasů a biotopu se o tento druh jedná.
Čirůvka mi roste přesně na místě, kde roste hřib borový, lošákovec rezavý, křemenáč borový, sluka svraskalá, hřib strakoš a jiné druhy, kterým tento biotop vyhovuje. Porost se skládá z borovice a smrku. V sousedství se nachází jedna bříza a osika. Roste od konce září, nejvíce však v říjnu, ale nalézám ji i v listopadu při teplém počasí. Tento druh čirůvky je nejedlý. Je podezřelá, někde dokonce udávaná i mírně jedovatá.
Popis
Klobouk: 5-150mm široký, v mládí polokulovitý, postupně klenutý až plochý, dlouho s podvinutým okrajem, vláknitý, za vlhka slizký, hnědý až oranžovohnědý, uprostřed většinou tmavší.
Lupeny: zoubkem připojené, široké, v mládí bělavé, postupně krémové, ve stáří pak s hnědým nádechem. Ostří lupenů je často zoubkaté a červeně skvrnité.
Třeň: 5-10×1-30mm, válcovitý, na bázi většinou zašpičatělý, na vrchní části bělavý, níže oranžovohnědě vláknitý. Tyto dvě části jsou od sebe celkem ostře odděleny více či méně pomíjivou prstencovou zónou.
Dužnina: Bělavá, u báze třeně většinou tmavší, neměnná, moučně hořké vůně i chuti.
Využití: Pro svou hořkou chuť je prakticky nepoživatelná.
Možná záměna: Od podobné Čirůvky opálené (Tricholoma ustaloides) se liší zejména tím, že dvě barevné části třeně jsou ostře oddělené prstencovou zónou, která u Č. opálené chybí a přechod není tak ostrý. Čirůvka opálená také roste na jiných stanovištích, většinou pod buky na kyselejších půdách.
Výskyt
Roste nepříliš hojně většinou v malých skupinách pod borovicemi od nížin až do podhorského stupně, od září do listopadu. Dává přednost vápenitým půdám.
Post Views: 45
Posted in A - Z / Kudlův atlas hub
Napsat komentář