Terčenka popelavá – Mollisia cinerea
Terčenka popelavá – Mollisia cinerea
(Batsch) P. Karst
III. – X.
Nejedlá
říše Fungi – houby » třída Leotiomycetes » řád Helotiales – voskovičkotvaré » čeleď Dermateaceae – kožatkovité
Vědecká synonyma
Peziza cinerea Batsch, 1786
Terčenka – Mollisia (Fr.) P. Karst. – řád voskovičkotvaré, čeleď korovkovité. Plodnice jsou miskovité, téměř přisedlé, zpravidla vně tmavohnědé až černavé, se světlým okrajem. Vřecka mají obvykle amyloidní pór a obsahují většinou úzce vřetenovité výtrusy bez přepážky, nebo s jednou přepážkou. Rostou saprotrofně na opadlých větvích a dřevě.
Terčenka popelavá je drobná dřevokazná nejedlá houba. Letos (2012) v jedné osikové remízce hledám mušlovku plstnatou. Na jedné osikové větvičce vidím několik terčíků. Zaujalo mě drobné množství. Po vyfotografování se z terčíků vyklubala spousta krásných barevných tvarů. Nejprve jsem si myslel, že mám Plstnatku (Tapesii), ale zrovna jsem chtěl posílat Martinovi několik exsikátů na determinaci. Mikroskop Martinovi prozradil, že se jedná o Terčenku popelavou. Zde mám od Martina – Sádla jeho vyjádření:Tak začnu asi tím, že vztahy mezi rody Tapesia (Plsnatka) a Mollisia (Terčenka) jsou velmi nevyjasněné a některými mykology jsou tyto rody spojovány. Základní rozdíl by měl být v tom, že Tapesia (plodnice) přisedají na společné subikulum, což jsou hyfy pod plodnicemi, ze kterých se potom tvoří samotné plodnice, kdežto u Mollisia nikoliv, ale není to jednotný názor ani ve vědeckých kruzích.
Naše plodnice by tedy byly rod Mollisia (Terčenka), mikroskopicky se literatura taktéž dosti rozchází a jedním z mála mikroskopických vodítek je velikost výtrusů, která se taktéž dosti překrývá. Např. se dle velikosti výtrusů dostaneš do okruhu cca. 5 druhů, které by připadaly v úvahu (to je jen příklad).
Daleko důležitějším vodítkem u tohoto rodu jsou makroskopické znaky, tzn. detrit, barva plodnice, rozdíl mezi barvou hymenia a vnější neplodné vrstvy a taktéž (což jsem se dozvěděl až nyní a nikdy jsem o tom u tohoto rodu neslyšel) je barevná reakce na různé chemikálie, především KOH.
Takže shrňme, co víme o našich plodnicích, růst na dřevě listnáče, plodnice ploše miskovité, většinou jednotlivé, nebo jen v menších skupinkách rostoucí, barva hymenia a vnější neplodné strany (dle fotografie stejná), velikost plodnic za čerstva max. 5mm, reakce na KOH ?, výtrusy protáhle, mírně vřetenovitě stočené, velikost 7-9 × 2-2,5 µm, vřecka 40-50 × 5-6 µm, na koncích zúžené a špička vřecka amyloidní. Z toho 
co já mám k dispozici bych to viděl na Mollisia cinerea – terčenka popelavá, ale jinak je tam ještě mnoho druhů, které nejsou snad ani nikde moc publikovány a které zařadil Svrček a nevím ani, kde je publikoval (pokusím se to ještě zjistit), takže bych to prozatím uzavřel takto, ale s tím, že může klidně nastat ještě případná změna, pokud se mi dostane do rukou nějaká přesnější literatura a nebo seženu odborníka, který se zabývá pouze těmito dvěma rody, protože upřímně řečeno je v tom naprostý chaos a nepořádek.
co já mám k dispozici bych to viděl na Mollisia cinerea – terčenka popelavá, ale jinak je tam ještě mnoho druhů, které nejsou snad ani nikde moc publikovány a které zařadil Svrček a nevím ani, kde je publikoval (pokusím se to ještě zjistit), takže bych to prozatím uzavřel takto, ale s tím, že může klidně nastat ještě případná změna, pokud se mi dostane do rukou nějaká přesnější literatura a nebo seženu odborníka, který se zabývá pouze těmito dvěma rody, protože upřímně řečeno je v tom naprostý chaos a nepořádek.Martinovi jsem velice vděčen, za jeho 
determinace. Už mi determinoval několik zajímavých druhů, dokonce takové, které jsou mezi prvními nálezy v ČR. Martine děkuji!
determinace. Už mi determinoval několik zajímavých druhů, dokonce takové, které jsou mezi prvními nálezy v ČR. Martine děkuji!Popis
Plodnice terčenky popelavé má 0,05-0,2 cm v průměru. Tvar je miskovitý, někdy až nepravidelně talířkovitý.
Vnitřní část je šedá až šedomodrá.
Vnější část je šedohnědá s bělavým okrajem a je jemně vločnatá
Vnitřní část je šedá až šedomodrá.
Vnější část je šedohnědá s bělavým okrajem a je jemně vločnatá
Výskyt
Roste v březnu až říjnu na tlejícím dřevu listnatých stromů.
Nejedlá houba
Posted in A - Z / Kudlův atlas hub
Napsat komentář