Hřib peprný – Chalciporus piperatus
Hřib peprný – Chalciporus piperatus
Ceriomyces piperatus (Bull.) Murrill
Ixocomus piperatus (Bull.) Quél.
Leccinum piperatum (Sowerby) Gray
Suillus piperatus
Xerocomus piperatus (Bull.) Kuntze
= měďohřib peprný
Portál „Houbař.cz“, píše:
A co vy, sbíráte je, necháváte je v lese nebo je prostě neznáte? Ať už je to jakkoliv, dnes si představíme hřib peprný takový, jaký ve skutečnosti je. V našem regionu o hřib peprný nebyla nikdy nouze a abych pravdu řekl, ani já jsem jej nikdy nesbíral. Věděl jsem o něm jen to, že ve větším množství dokáže zkazit celý pokrm, ale v menším se používá jako koření. V některých zemích je dokonce hřib peprný považován za nejedlý až jedovatý (v Rusku). Docela jsem se divil, ale moderní atlasy hub o tomto hřibu příliš mnoho nepíší. Proto se i my vrhneme rovnou na popis.
Popis: Klobouky jsou 2-6 cm široké, v mládí polokulovité, později nízce sklenuté až polštářkovité, za vlhka lepkavé, jinak suché a matně lesklé, plavě okrové až žlutavě hnědé, naspodu s červenohnědými póry a žlutohnědým, na bázi šafránově žlutým, 3-6 cm dlouhým a 5-10 mm širokým třeněm. Dužnina je žlutá, chuť peprná.
Hřib peprný roste spíše nehojně až roztroušeně v létě a na podzim v jehličnatých, smíšených a méně i listnatých lesích, zejména pod borovicemi a smrky. Hřib peprný je dosti podobný rovněž jedlému, avšak velmi vzácnému hřibu rubínovému (Boletus rubinus), který se liší hlavně karmínově červenými póry, mírnou chutí a růstem pod listnáči.
Pokud se rozhodnete vyzkoušet hřib peprný použít v kuchyni, pak pamatujte, že delší tepelnou úpravou se vytrácí jeho palčivost. Proto se doporučuje vložit pár čerstvých plátků vložit do jídla několik minut před ukončením jeho úpravy nebo si hřiby peprné nasušit a rozdrcené na prášek je používat místo pepře.
Posted in A - Z / Kudlův atlas hub
Napsat komentář