Houby na Hlinecku

Houževnatec šupinatý – Neolentinus lepideus

Houževnatec šupinatý – Neolentinus lepideus

(Fr.) Redhead & Ginns

V. – X.

Nejedlý

říše Fungihouby » třída Agaricomycetesstopkovýtrusé » řád Polyporaleschorošotvaré » čeleď Polyporaceaechorošovité

Vědecká synonyma

Agaricus lepideusFr.
Agaricus tubaeformis Schaeff.
Clitocybe lepidea (Fr.) P. Kumm.
Lentinus contiguus Fr.
Lentinus lepideus (Fr. ex Fr.) Fr.
Lentinus lepideus var. contiguus (Fr.) Rea
Lentinus lepideus var. hibernicus McArdle
Panus lepideus (Fr.) Corner
Pleurotus lepidus (Fr.) anon. ined.
Pocillaria contigua (Fr.) Kuntze
Tento druh nalézám na čtyřech lokalitách. Nejvíce však v krásném malebném prostředí u hamerské přehrady, kde jsou převážně borovo-smrkové lesy. Pokaždé ho najdu na borovém pařezu. Houževnatce patří mezi lupenaté houby se značně tuhými plodnicemi. Má mírnou anýzovou vůni. Tento druh houby je nejedlý.

Popis

Klobouk 3 – 10 cm v průměru, vyklenutý, později rozložený a uprostřed vmáčklý až nálevkovitý, bílý až nažloutlý, hrubě bledě hnědě šupinatý.
Lupeny sbíhavé, husté, bílé až nažloutlé se zubatým ostřím.
Třeň 2 – 5 cm vysoký, 0,5 – 2 cm tlustý, válcovitý, pod vlnatě vláknitou zónou závoje šupinatý, barvy bělavé až smetanové, na bázi ztenčený, barvy hnědé až hnědočerné.
Dužnina tuhá, houbovitá, bělavá, chuť mírná, vůně nasládlá.

Ekologie

Výskyt březen až červen v budovách, parcích a zahradách na dřevě jehličnanů hlavně na vyhřátých místech. Často jej najdeme na železničních pražcích.

Nejedlý.

Zajímavosti

W. Wojjewoda jej uvádí v roce 1960 jako význačný druh pro Pino – Vaccinietum myrtilli v severním karpatském předhoří v okolí Rabsztyna severozápadně od Krakova. Nalezneme jej zde především v létě. Do nižších poloh se dostává s těžbou smrkového dřeva a vytváří zde abnormální plodnice hlavně ve sklepích, kde místo normálních plodnic vytváří sterilní etiolované útvary v podobě parohů, jež jsou na konci přišpičatělé, nebo nesou zakrnělé neplodné kloboučky. Tyto útvary se nazývají formou suffrutescens.

Literatura

Internetové stránky 2005.
Houby. Autor Ladislav Hagara, Vladimír Antonín, Jiří Baier 1999 str. 137.
Encyklopedie hub. Autor Gerrit J. Keizer 1998 str. 265.
Houby Československa v jejich životním prostředí. Autor Albert Pilát 1969 str. 93, 138, 189, 194.
Zdrojový popis: BioLib.cz

Posted in A - Z / Kudlův atlas hub


Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *