Dřevokaz rosolovitý – Phlebia tremellosa
Dřevokaz rosolovitý – Phlebia tremellosa
(Schrad.) Nakasone & Burds., 1984
IX. – III.
Nejedlý
říše Fungi – houby » třída Agaricomycetes – stopkovýtrusé » řád Polyporales – chorošotvaré » čeleď Meruliaceae – dřevokazovité
Vědecká synonyma
Merulius imbricatusBalf.-Browne, 1955
Merulius tremellosus Schrad.
Phlebia tremellosa Schrad., 1794
Sesia tremellosa (Schrad.) Kuntze, 1891
Xylomyzon tremellosum (Schrad.) Pers., 1825
Merulius tremellosus Schrad.
Phlebia tremellosa Schrad., 1794
Sesia tremellosa (Schrad.) Kuntze, 1891
Xylomyzon tremellosum (Schrad.) Pers., 1825
Další názvy
= dřevomorka rosolovitá
= žilnatka rosolovitá
= žilnatka rosolovitá
Tento druh jsem potkal jen jednou mlado staré olšino bukovině, kde rostla na mechovém pařezu. Doposavad jsem nevěděl, kam ji zařadit, až nyní ano. Na serveru „Houbaření.cz“, je v atlase dvakrát. Jednou pod žilnatkou rosolovitou a po druhé pod dřevokazem rosolovitým. Nevěděl jsem, kam ji mám zařadit a nyní jsem si všiml, že mají obě dvě stejný latinský název, čili je to pro mne jednoduší a stoprocentní checht. Český název tomuto druhu přidám podle serveru BioLib.cz. Tato houba je nejedlá.Letos (2012), potkávám tento druh na kraji nově vytěžené mýtiny. Rostl na smrkovém pařezu, v krásném provedení, což můžete vidět zde na fotografiích.
Popis
Plodnice rozlité, polokloboukaté až kloboukaté, pružné, ztuha rosolovité až korovité, někdy měkce kožovité.
Klobouky 4-15 cm v průměru, 0,3-0,4 cm tlustá, splývající, polokruhovité s chlupatým okrajem. Většinou bývají uspořádány nad sebou. Povrch je sametový až téměř bílý někdy s bílými štětinkami.
Rouško úzce paprsčitě nebo zvlněně žilnaté, žilky jsou často síťovitě nebo labyrinticky spojované, barvy oranžové až růžové, později červenorezavé, okraje s lemem hedvábným zbrázděně skládaným.
Dužnina měkká a rosolovitá.
Výtrusný prach bílý, výtrusy jsou prohnutě válcovité a bezbarvé, velikosti 3,5-5 x 1-1,5 µm.
Klobouky 4-15 cm v průměru, 0,3-0,4 cm tlustá, splývající, polokruhovité s chlupatým okrajem. Většinou bývají uspořádány nad sebou. Povrch je sametový až téměř bílý někdy s bílými štětinkami.
Rouško úzce paprsčitě nebo zvlněně žilnaté, žilky jsou často síťovitě nebo labyrinticky spojované, barvy oranžové až růžové, později červenorezavé, okraje s lemem hedvábným zbrázděně skládaným.
Dužnina měkká a rosolovitá.
Výtrusný prach bílý, výtrusy jsou prohnutě válcovité a bezbarvé, velikosti 3,5-5 x 1-1,5 µm.
Ekologie
Výskyt září až březen v řadách na pařezech a kmenech listnáčů např. bříz, buků a velice vzácně i jehličnanů. Upřednostňuje vlhké a stinné lesy.
Nejedlý
Literatura
Internetové stránky 2006.
Houby. Autor Ladislav Hagara, Vladimír Antonín, Jiří Baier 1999 str. 82.
Encyklopedie hub. Autor Gerrit J. Keizer 1998 str. 94, 95.
Houby. Autor Mirko Svrček 1996 str. 64.
Kapesní atlas hub 2. Autoři Antonín Příhoda, Ladislav Urban, Věra Ničová-Urbanová, Ladislav Urban ml. 1987 str. 72.
Houby. Autor Ladislav Hagara, Vladimír Antonín, Jiří Baier 1999 str. 82.
Encyklopedie hub. Autor Gerrit J. Keizer 1998 str. 94, 95.
Houby. Autor Mirko Svrček 1996 str. 64.
Kapesní atlas hub 2. Autoři Antonín Příhoda, Ladislav Urban, Věra Ničová-Urbanová, Ladislav Urban ml. 1987 str. 72.
Zdrojový popis: BioLib.cz
Posted in A - Z / Kudlův atlas hub
Napsat komentář