Kačenka česká – Ptychoverpa bohemica
Kačenka česká – Ptychoverpa bohemica
(Krombh.) Boud.
III. – IV.
Jedlá
říše Fungi – houby » třída Pezizomycetes » řád Pezizales – kustřebkotvaré » čeleď Morchellaceae – smržovité
Vědecká synonyma
Morchella bohemicaKrombh.
Verpa bohemica (Krombh.) J. Schröt.
Verpa bohemica (Krombh.) J. Schröt.
Na Hlinecku tento druh houby neroste, nebo alespoň nemám štěstí, abych kačenku nalezl. Ve zdejších jehličnanech určitě ne 😉 a v osikách, třešňových alejích a podobných lokalitách zatím, žádný nález nezaznamenávám. Je tu dosti kyselá půda, která kačenkám nevyhovuje. Jednou jsem byl pozván Pavlem Brůžkem na kačenky na Pardubicko k slepému rameni Labe. Poté je zkouším nalézt v nižších partiích našeho okresu, ale zatím bez úspěchu. Kačenka se řadí do smržovitých druhů hub, ze kterých mi tu roste nejhojněji ucháč obecný, obrovský a některé druhy smržů, nejvíce však v mulčovací kůře – smrž pražský. Kačenka česká je výborná jedlá houba. Mám z kačenek vyzkoušenou držkovou polévku, která měla veliký úspěch, ale jen díky houbovým kamarádům, kteří mi vždy kačenky přivezou.
Popis
Klobouk 2- 6 cm široký, 3 – 8 cm vysoký, zvoncovitý, jako náprstek nasazený na vrcholku dutého třeně, podélně laločnatě žebernatý, k třeni nepřirostlý, volný, světle okrový, žlutohnědý až hnědý.
Třeň 7 – 14 cm dlouhý, 1 – 2,5 cm tlustý, válcovitý, bílý nebo bělavý, jemně zrnitý, křehký.
Dužnina je poměrně tenká, voskovitá, křehká, s nevýraznou vůní a příjemnou chutí
Výtrusný prach okrově žlutý. Délka výtrusů bývá až 90 µm.
Třeň 7 – 14 cm dlouhý, 1 – 2,5 cm tlustý, válcovitý, bílý nebo bělavý, jemně zrnitý, křehký.
Dužnina je poměrně tenká, voskovitá, křehká, s nevýraznou vůní a příjemnou chutí
Výtrusný prach okrově žlutý. Délka výtrusů bývá až 90 µm.
Ekologie
Výskyt březen až květen na zemi, kamenných svazích, a, hlavně lužních listnatých lesích a hájích ve spadaném listí, zvláště pod osikou a jeřábem v teplejších oblastech, někdy pospolitě.
Jedlá
Možné záměny
Kačenka náprstkovitá (Verpa conica) – jedlá.
Zajímavosti
Chutná, vhodná ke kuchyňské úpravě i k nakládání do octa. Třeně v dospělosti jsou tuhé, a proto se ke konzumaci nedoporučují. V roce 1969 byla první kačenka česká nalezena až 4. května u Kodské jeskyně u Srbska. Mívá i albinotickou formu. V mládí má třeň jen o něco delší než klobouk (v této podobě je nejchutnější), později se třeň rychle prodlužuje.
Literatura
Internetové stránky 2002.
Houby. Autor Ladislav Hagara, Vladimír Antonín, Jiří Baier 1999 str. 30.
Co víme o houbách. Autor Jaroslav Klán 1989 str. 28, 42.
Mykologický sborník č. 3-5 1970 str. 58, 63, 67, 77.
Houby Československa v jejich životním prostředí. Autor Albert Pilát 1969 str. 62, 63, 79, 100.
Houby. Autor Ladislav Hagara, Vladimír Antonín, Jiří Baier 1999 str. 30.
Co víme o houbách. Autor Jaroslav Klán 1989 str. 28, 42.
Mykologický sborník č. 3-5 1970 str. 58, 63, 67, 77.
Houby Československa v jejich životním prostředí. Autor Albert Pilát 1969 str. 62, 63, 79, 100.
Zdrojový popis: BiloLib.cz
Recept na jarní smrže nebo kačenky české
Suroviny: 1 kg smržů, nebo kačenek, 2 střední cibule, husí nebo kachní sádlo, sůl, drcený kmín, mletý pepř, 2 – 3 vejce
Plodnice hub opatrně opláchneme a pokrájíme na kroužky. Na husím sádle zesklovatíme posekanou cibuli. Přidáme pokrájené houby a okořeníme solí, drceným kmínem a pepřem. Vmícháme vajíčka tak, aby se hmota hub pouze spojila. Zdobíme jarní petrželkou nebo pažitkou. Podáváme s tmavým pečivem jako svačinu.
Posted in A - Z / Kudlův atlas hub
Napsat komentář