Šťavnatka pomrazka – Hygrophorus hypothejus

(FR. ex FR.) KUMM.

X. – XII.

Jedlá

říše Fungi – houby » třída Agaricomycetes – stopkovýtrusé » řád Agaricales – pečárkotvaré » čeleď Hygrophoraceae – šťavnatkovité

Vědecká synonyma

Agaricus hypothejusFr.
Hygrophorus aureus Arrh.
Hygrophorus hypothejus var. aureus (Arrh.) Imler
Hygrophorus hypothejus var. expallens Boud.
Limacium hypothejus (Fr.) P. Kumm.

Další názvy

= šťavnatka zlatá

Druh je z hlediska ohrožení řazen do kategorie CR (kriticky ohrožený).

Tento druh nalézám po prvních zámrazech do prvního sněhu, nebo velkých mrazů. Většinou roste na krajích smrko borovin, nebo pod samostatnými borovicemi. Je to jedna z posledních podzimních druhů hub. Poté startuji zimní houby. Šťavnatku se mi podařilo při teplejším podzimku nalézt i v prosinci. Mám jedno krásné místo u Hamerské přehrady, kde roste pomrazka a v sousedství šťavnatka modřínová a o kousek dál šťavnatka tečkovaná se š. olivově bílou. Tento dru, nebo druhy, které tu zmiňuji, jsou jedlé.

Popis

Klobouk je široký 30-50 mm. Zpočátku je polokulovitě vyklenutý, později rozložený a většinou ve středu mírně vmáčklý. Je tence masitý, křehký, slizký, olivově černohnědý, po oschnutí světlejší.

Lupeny jsou nízké (4-6 mm), řídké, živě žluté až oranžové, tlusté, na třeni sbíhavé.

Třen je dlouhý (40-80 mm) a štíhlý (4-12 mm), žlutý, slizký, s malým, někdy nezřetelným zbytkem sliznatého závoje.

Dužnina je bledě žlutá, vonná a chutná.

Výtrusy jsou velké 7-8 x 4 až 5 um, elipsoidní, hladké, bezbarvé. Výtrusný prach je bělavý.

Roste pozdě na podzim (od října do prosince). Hromadně vyrůstá v prvních podzimních mrazech. Je to houba jehličnatých, především borových lesů, ale často se najde i v trávě na lesních cestách a světlinách.

Šťavnatka pomrazka je dobrá jedlá houba a patří mezi nejchutnější šťavnatky. Je dobře stravitelná a v kuchyni všestranně použitelná. I když její plodničky jsou drobné, a tím i nevydatné, umožňují spolu s jinými podzimními houbami přípravu pokrmů z čerstvých hub až pozdě do podzimu. Není zařazena k tržním houbám a také mezi houbaři je nedoceněná. U této šťavnatky nehrozí záměny za jedovaté houby. Také od jiných jedlých hub je dobře rozeznatelná především zbarvením, ale i pozdní dobou růstu.

Poněkud se jí podobá jedlá Šťavnatka tečkovaná [Hygrophorus pustulalus (PERS. ex FR.) FR.], která má šedohnědý slizký klobouk, lupeny však má bílé a také třen je bílý, pokrytý tmavými šupinami. Roste rovněž pozdě na podzim v jehličnatých (hlavně smrkových) lesích.

Při troše pozornosti se dobře rozezná od šťavnatky modřínové podle barvy a tvaru klobouku. Z dalších jedlých šťavnatek zasluhují zmínku např. Šťavnatka olivově bílá [Hygrophorus olivaceoalbus (FR. ex FR.) FR.], která svým olivově hnědým slizkým kloboukem poněkud připomíná šťavnatku po-mrazku, ale má bílé lupeny a bíle vločkatý, olivově hnědý žíhaný třen; roste také pozdě na podzim v jehličnatých (smrkových) lesích.

Další jedlá podzimní Šťavnatka je Šťavnatka luční [Hygrophorus pratensis (PERS. ex FR.) FR.] s oranžově zbarveným zvoncovitým kloboukem. Šťavnat-ce pomrazce se na Domažlicku říká množilka. Jinak je známá také pod jménem plžatka mrazová nebo krátce pomrazka.

Zdrojový popis: atlashub.cz