Šedopórka osmahlá – Bjerkandera adusta
Šedopórka osmahlá – Bjerkandera adusta
(Willd.) P. Karst.
V. – XI.
Nejedlá
říše Fungi – houby » třída Agaricomycetes – stopkovýtrusé » řád Polyporales – chorošotvaré » čeleď Meruliaceae – dřevokazovité
Vědecká synonyma
Agaricus crispus(Pers.) E.H.L. Krause
Bjerkandera adusta f. resupinata (Bourdot & Galzin) Domanski, Orlos & Skirg.
Bjerkandera adusta f. solubilis (Velen.) Bondartsev
Bjerkandera adusta f. tegumentosa (Velen.) Bondartsev
Bjerkandera scanica (Fr.) P. Karst.
Boletus adustus Willd.
Boletus adustus var. crispus (Pers.) Pers.
Boletus carpineus Sowerby
Boletus concentricus Schumach.
Boletus crispus Pers.
Bjerkandera adusta f. resupinata (Bourdot & Galzin) Domanski, Orlos & Skirg.
Bjerkandera adusta f. solubilis (Velen.) Bondartsev
Bjerkandera adusta f. tegumentosa (Velen.) Bondartsev
Bjerkandera scanica (Fr.) P. Karst.
Boletus adustus Willd.
Boletus adustus var. crispus (Pers.) Pers.
Boletus carpineus Sowerby
Boletus concentricus Schumach.
Boletus crispus Pers.
Popis
Plodnice bokem přirostlé s taškovitě kladenými klobouky, někdy však i rozlité a jednoleté.
Klobouk 1-6 cm v průměru, tenký, polokruhovitý až tence konzolovitý, barvy popelavé nebo šedé, nejdříve plstnatý, později olysávající, někdy i slabě pásovaný. Občas slabě pásovaný a na ostrém okraji nejdříve bílý, později načernalý.
Rourky 0,1-0,25 cm dlouhé, Od dužniny klobouku jsou odděleny tenkou tmavou čarou viditelnou na řezu.
Póry 4-6 na 1mm, okrouhlé až hranaté, barvy našedlé až tmavošedé, otlakem černající.
Dužnina tenká, tuhá, barvy bělavé, vůně houbově nakyslé.
Výtrusný prach bílý až světle žlutý, výtrusy válcovité, bezbarvé, 4-6 x 2-3 µm velké.
Klobouk 1-6 cm v průměru, tenký, polokruhovitý až tence konzolovitý, barvy popelavé nebo šedé, nejdříve plstnatý, později olysávající, někdy i slabě pásovaný. Občas slabě pásovaný a na ostrém okraji nejdříve bílý, později načernalý.
Rourky 0,1-0,25 cm dlouhé, Od dužniny klobouku jsou odděleny tenkou tmavou čarou viditelnou na řezu.
Póry 4-6 na 1mm, okrouhlé až hranaté, barvy našedlé až tmavošedé, otlakem černající.
Dužnina tenká, tuhá, barvy bělavé, vůně houbově nakyslé.
Výtrusný prach bílý až světle žlutý, výtrusy válcovité, bezbarvé, 4-6 x 2-3 µm velké.
Ekologie
Výskyt květen až listopad hojně na živých i odumřelých kmenech a pařezech především listnáčů, zvláště buků, habrů, javorů, bříz a dubů. Lze ji nalézt v dubo-habrových bučinách na nevápenatých půdách, ochuzených kyselých nížinných bučinách, v domácích zahradách, kde si oblíbila hrušně ale i na smrku. Upřednostňuje vápnomilné a orchideové bučiny.
Nejedlá.
Možné záměny
Zajímavosti
Rozkládá odumřelé dřevo.
Literatura
Internetové stránky 2003.
Houby. Autor Ladislav Hagara, Vladimír Antonín, Jiří Baier 1999 str. 118, 122.
Encyklopedie hub. Autor Gerrit J. Keizer 1998 str. 23, 114.
Houby. Autor Mirko Svrček 1996 str. 78.
Co víme o houbách. Autor Jaroslav Klán 1989 str. 195.
Houby Československa v jejich životním prostředí. Autor Albert Pilát 1969 str. 73, 85, 184.
Houby. Autor Ladislav Hagara, Vladimír Antonín, Jiří Baier 1999 str. 118, 122.
Encyklopedie hub. Autor Gerrit J. Keizer 1998 str. 23, 114.
Houby. Autor Mirko Svrček 1996 str. 78.
Co víme o houbách. Autor Jaroslav Klán 1989 str. 195.
Houby Československa v jejich životním prostředí. Autor Albert Pilát 1969 str. 73, 85, 184.
Posted in A - Z / Kudlův atlas hub
Napsat komentář