Kropenatec motýlovitý – Panaeolus papilionaceus

říše Fungi – houby » třída Agaricomycetes – stopkovýtrusé » řád Agaricales – pečárkotvaré

= kropenatec parabolický
= kropenatec páskovitý
= kropenatec síťnatý
= kropenatec zvoncovitý
= mrvel parabolický
= zvonovec obyčajný

Klobouk 1 – 5 cm v průměru a asi 2 cm vysoký, kuželovitý, na středu tupě špičatý nebo zvoncovitý, okraj zubatý, lesklý, suchý, hladký, síťovaný nebo vrásčitý, nehygrofánní, barvy šedé, šedohnědé až masově hnědé, za vlhka je tmavší hlavně na okraji a za sucha je lesklý a bývá políčkovitě rozpukaný, ve stáří světlejší, ale bývá pokryt černým výtrusným prachem. Na okraji jsou nápadné trojúhelníkové bílé zbytky vela připomínající krajku.
Lupeny jsou vysoké, husté, kopinaté, a zoubkem připojené barvy šedé a černě kropenaté, s bílým ostřím, někdy i s kapičkami vyroněné tekutiny, široké nápadně mramorované, což způsobuje nestejnoměrné zrání výtrusů.
Třeň 3- 14 cm dlouhý, 0,1 – 0,5 cm tlustý, proměnlivý, nejčastěji rovný, jemný a křehký, válcovitý, dutý, u vrcholu rýhovaný, jemně ojíněný až pýřitý, barvy tmavohnědé, u vrcholu mající kapičky, na bázi bíle pýřitý.
Dužnina tenká, šedá, křehká, vůně jemná houbová, chuť mírná.
Výtrusný prach černý, výtrusy tvaru citrónu, s klíčním pórem, hladké, neprůhledné, černé barvy a 14 -18 x 8-12 µm velké.

Výskyt květen až říjen, jednotlivě nebo ve skupinách, na kravských a koňských exkrementech. Jsou to hadcové skalní stepy většinou v hořejší části, alpínské pásmo kde se pase dobytek, v lesích i mimo les, zastíněná místa, komposty, hnojená pole, v zahradnictví a lesní louky.

Jedovatý.

Kropenatec prstenitý (Panaeolus semiovatus) je hygrofánní, větší a má slonovinovou nebo šedohnědou barvu, je nejedlý. Kropenatec olivový (Panaeolus olivaceus) má velmi hygrofánní klobouk v odstínech barvy olivové. Je jedovatý. Kropenatec okončitý (Panaeolus acuminatus) má tmavě červený klobouk a třeň, klobouk je hygrofánní a při vyschnutí velmi bledne. Je jedovatý.

Je to pěkná okrasa na nevábném trusu. Někteří autoři ve starší literatuře dělí tohoto kropenatce na tři druhy a to motýlovitý, zvoncovitý, nebo páskovaný. Jelikož jsou totiž mezi nimi tak malé rozdíly, že jsou všichni považováni za jeden proměnlivý druh. Obsahuje halucinogenní látky.

Internetové stránky 2004.
Velký atlas húb. Autor Pavol Škubla 2007 str. 233.
Encyklopedie hub a lišejníků. Autor Vladimír Antonín 2006 str. 163.
Houby. Autor Ladislav Hagara, Vladimír Antonín, Jiří Baier 1999 str. 256.
Encyklopedie hub. Autor Gerrit J. Keizer 1998 str. 260.
Houby. Autor Mirko Svrček 1996 str. 170.
Mykologický sborník č. 1-2 str. 17, č. 8-10 str. 122 obr.48 dok 1970.
Houby Československa v jejich životním prostředí. Autor Albert Pilát 1969 str. 29, 155, příl. 79/154.
Klíč k určování našich hub hřibovitých a bedlovitých. Autor Albert Pilát 1951 str. 362.