Chřapáč jamkatý – Helvella lacunosa
Chřapáč jamkatý – Helvella lacunosa
Afzelius 1783
V. – X.
Jedlý
říše Fungi – houby » třída Pezizomycetes » řád Pezizales – kustřebkotvaré » čeleď Helvellaceae – chřapáčovité » rod Helvella – chřapáč
Vědecká synonyma
Costapeda lacunosa(Afzel.) Falek{?}
Helvella scutula var. cinerea Bres.
Helvella cinerea (Bres.) Rea
Helvella costata Berk.
Helvella leucophaea Pers.
Helvella mitra Schaeff.
Helvella subcostata Cooke
Helvella sulcata Afzel.
Helvella lacunosa var. sulcata (Afzel.) S. Imai
Helvella scutula var. cinerea Bres.
Helvella cinerea (Bres.) Rea
Helvella costata Berk.
Helvella leucophaea Pers.
Helvella mitra Schaeff.
Helvella subcostata Cooke
Helvella sulcata Afzel.
Helvella lacunosa var. sulcata (Afzel.) S. Imai
Další názvy
= chřapáč brázditý
= chřapáč rýhovaný
= chřapáč rýhovaný
Popis
Plodnice 8-15 cm vysoká
Klobouk 2-7 cm v průměru a 2-7 cm vysoký. V mládí miskovitý, později má 2 – 3 nepravidelné sedlovité laloky spodním krajem přirostlé ke třeni, hladký, lysý, dutý. Barvy modrošedé, tmavošedé až černošedé.
Spodní strana hladká a světle šedá
Třeň 2 – 10 cm vysoký, 1 – 3 cm tlustý, válcovitý nebo úzce kyjovitý, někdy až skoro hranatý, různě pokroucený, dutý, výrazně jamkatý a ostře žebernatý. Barvy světle šedé až šedohnědé, na bázi často bělavý.
Dužnina bílá, silná asi 0,2 cm, křehká, drobivá, vůně slabě zemitá. chuť nenápadná až příjemná.
Klobouk 2-7 cm v průměru a 2-7 cm vysoký. V mládí miskovitý, později má 2 – 3 nepravidelné sedlovité laloky spodním krajem přirostlé ke třeni, hladký, lysý, dutý. Barvy modrošedé, tmavošedé až černošedé.
Spodní strana hladká a světle šedá
Třeň 2 – 10 cm vysoký, 1 – 3 cm tlustý, válcovitý nebo úzce kyjovitý, někdy až skoro hranatý, různě pokroucený, dutý, výrazně jamkatý a ostře žebernatý. Barvy světle šedé až šedohnědé, na bázi často bělavý.
Dužnina bílá, silná asi 0,2 cm, křehká, drobivá, vůně slabě zemitá. chuť nenápadná až příjemná.
Ekologie
Výskyt květen až říjen kyselé doubravy a oligotrofní habrové doubravy, na holé zemi, nevápenatých půdách a otevřenějších místech. Upřednostňuje písčité a jílovité a hlinité kyselé půdy ale roste nepříliš hojně.
Jedlý.
Možné záměny
Chřapáč tmavý (Helvella atra) – nejedlý.
Chřapáč přilbovitý (Helvella phlebophora) – jedlý.
Chřapáč bělonohý (Helvella spadicea) – chráněný.
Chřapáč přilbovitý (Helvella phlebophora) – jedlý.
Chřapáč bělonohý (Helvella spadicea) – chráněný.
Zajímavosti
Chutný, starší plodnice jsou však tuhé a těžko stravitelné. Najdeme jej i ve vysokohorských polohách, po sněhových vyležiskách ve výšce 2700 až 2800 m.
Literatura
Internetové stránky 2004.
Velký fotoatlas hub z jižních Čech. Autor Tomáš Papoušek 2004 str. 76, 78.
Houby. Autor Ladislav Hagara, Vladimír Antonín, Jiří Baier 1999 str. 34.
Encyklopedie hub. Autor Gerrit J. Keizer 1998 str. 38.
Kapesní atlas hub 1. Autoři Antonín Příhoda, Ladislav Urban, Věra Ničová-Urbanová, Ladislav Urban ml. 1986 str. 56.
Mykologický sborník č. 3-5 1970 str. 58.
Houby Československa v jejich životním prostředí. Autor Albert Pilát 1969 str. 72, 156 (příloha 4/8).
Velký fotoatlas hub z jižních Čech. Autor Tomáš Papoušek 2004 str. 76, 78.
Houby. Autor Ladislav Hagara, Vladimír Antonín, Jiří Baier 1999 str. 34.
Encyklopedie hub. Autor Gerrit J. Keizer 1998 str. 38.
Kapesní atlas hub 1. Autoři Antonín Příhoda, Ladislav Urban, Věra Ničová-Urbanová, Ladislav Urban ml. 1986 str. 56.
Mykologický sborník č. 3-5 1970 str. 58.
Houby Československa v jejich životním prostředí. Autor Albert Pilát 1969 str. 72, 156 (příloha 4/8).
Autor: Standa Jirásek
Zdroj: BioLib.cz
Posted in A - Z / Kudlův atlas hub
Napsat komentář