Houby na Hlinecku

Tmavobělka žlutavá – Melanoleuca cognata

Tmavobělka žlutavá – Melanoleuca cognata

(Fr.) Konr. & Maubl.
IV. – VI.
Jedlá
říše Fungihouby » třída Agaricomycetesstopkovýtrusé » řád Agaricalespečárkotvaré » čeleď Tricholomataceaečirůvkovité
Vědecká synonyma
Agaricus arcuatusBull. non Fr.
Agaricus arcuatus var. cognatus Fr.
Agaricus cognatus Fr.
Melanoleuca cognata var. robusta (J.E. Lange) Kühner
Tricholoma arcuatum sensu Rea
Tricholoma arcuatum f. robusta J.E. Lange
Tricholoma cognatum (Fr.) Gillet
Tricholoma vernale Mat. – Smotl.
Další názvy
= tmavobělka příbuzná

Popis

Klobouk 4 – 14 cm v průměru, v mládí skoro polokulovitý, později vyklenutý, často se širokým hrbolem, za vlhka lepkavý, hygrofánní, lysý, okraj podvinutý. Barvy okrově hnědé, rezavohnědé až hnědé, uprostřed je nejtmavší.
Lupeny jsou zoubkem připojené, husté. Barva béžově okrová až hnědavá, na ostří tmavší.
Třeň 4 – 12 cm dlouhý, 0,5 – 2 cm tlustý, válcovitý, plný, dole má ztlustlou hlízu. U vrcholu je vločkatý, bělavý, a podélně vláknitě brázditý. Barvy žlutohnědé, nahoře ojíněný.
Dužnina v klobouku šťavnatá, barvy bělavě okrové až vodnatě hnědé. Ve třeni je vláknitá a masově hnědá. Vůně slabě moučná až houbová, chuti nasládlé, někdy trochu svíravé.
Výtrusný prach bílý se slabým odstínem do žluta, výtrusy bradavčité, 8-10 x 5-6 µm velké.

Ekologie

Výskyt duben až červen a najdeme ji někdy i v listopadu jednotlivě nebo ve skupinách v jehličnatých lesích, většinou mimo les na pastvinách, trávnících, travnatých okrajů lesů a někde i pod listnáči. Upřednostňuje kyselé doubravy a oligotrofní habrové doubravy s nevápenatou písčitou nebo hlinitou půdou.
Též roste v parcích a sadech.

Jedlá.

Možné záměny

Tmavobělka rýhonohá (Melanoleuca grammopodia) – jedlá.
Tmavobělka krátkonohá (Melanoleuca brevipes) – jedlá.

Význam

Vhodná k jakékoliv úpravě a velmi chutná v octě. Je to dobré zpestření jarního jídelníčku.

Literatura

Internetové stránky 2006.
Velký fotoatlas hub z jižních Čech. Autor Tomáš Papoušek 2004 str. 436, 437.
Houby. Autor Ladislav Hagara, Vladimír Antonín, Jiří Baier 1999 str. 178.
Houby. Autor Helmut a Renata Grünertovi 1995 str. 64.
Kapesní atlas hub 1. Autoři Antonín Příhoda, Ladislav Urban, Věra Ničová-Urbanová, Ladislav Urban ml. 1986 str. 162.
Mykologický sborník č. 3-5 str. 63, rok 1970.
Houby Československa v jejich životním prostředí. Autor Albert Pilát 1969 str. 71.
Klíč k určování našich hub hřibovitých a bedlovitých. Autor Albert Pilát 1951 str. 163.

Posted in A - Z / Kudlův atlas hub


Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *