Pestřec bradavčitý – Scleroderma verrucosum
Pestřec bradavčitý – Scleroderma verrucosum
(Bull.) Pers.
VI – X
Jedovatý
říše Fungi – houby » třída Agaricomycetes – stopkovýtrusé » řád Boletales – hřibotvaré » čeleď Sclerodermataceae – pestřecovité
Vědecká synonyma
Lycoperdon verrucosumBull.
Popis
Plodnice 2-8cm v průměru, kulovitá, nahoře někdy stlačená, na průřezu i ledvinovitá, těžká a tvrdá. Na spodní části se zužuje v delší neplodnou stopku. Plodnice rostou na povrchu půdy a pouze spodní částí jsou zapuštěny do země.
Stopka je 2-10cm dlouhá, až 5cm tlustá, dosti dlouhá, na povrchu hluboce brázditá hladká, smetanová nebo nažloutlá a zakončená svazkem mycelia.
Okrovka je 0,05-0,1cm silná, v mládí hladká, hnědá nebo načervenale hnědá, později hnědožlutá, vždy pružná, s hnědými drobnými šupinkami nepravidelného tvaru s odstávajícím okrajem a na temeni většinou popraskaná. Ve stáří je tenká a křehká a na vrcholu bývá bez šupinek.
Teřich je v mládí tuhý, bílý, později postupně bělavě mramorovaný, ve stáří až šedohnědý. Celý je složen z malých okrouhlých komůrek, ve stáří se rozpadá.
Výtrusný prach je hnědošedý, výtrusy jsou kulovité, izolovaně ostnité, barvy tmavě hnědé, velikosti 10-14 µm.
Stopka je 2-10cm dlouhá, až 5cm tlustá, dosti dlouhá, na povrchu hluboce brázditá hladká, smetanová nebo nažloutlá a zakončená svazkem mycelia.
Okrovka je 0,05-0,1cm silná, v mládí hladká, hnědá nebo načervenale hnědá, později hnědožlutá, vždy pružná, s hnědými drobnými šupinkami nepravidelného tvaru s odstávajícím okrajem a na temeni většinou popraskaná. Ve stáří je tenká a křehká a na vrcholu bývá bez šupinek.
Teřich je v mládí tuhý, bílý, později postupně bělavě mramorovaný, ve stáří až šedohnědý. Celý je složen z malých okrouhlých komůrek, ve stáří se rozpadá.
Výtrusný prach je hnědošedý, výtrusy jsou kulovité, izolovaně ostnité, barvy tmavě hnědé, velikosti 10-14 µm.
Ekologie
Výskyt červen až říjen listnaté lesy a parky hlavně pod lipami, okraje lesů a cest. Upřednostňuje vlhčí humózní listnaté lesy a nebo písčité půdy smíšených lesů, a další nevápenaté půdy.
Jedovatý.
Možné záměny
Pestřec obecný (Scleroderma citrinum), který má výraznější šupinky a dole má pouze kořenovitý svazek mycelia. Je též jedovatý ve větším množství.
Pestřec jamkatý (Scleroderma areolatum), u něhož je barva plodnic žlutá s fialovým nádechem, má pouze drobné bradavky ohraničené špinavě bělavým lemem. Dřeň je méně vyvinutá a výtrusy má větší. Jedovatý.
Měcháč písečný (Pisolithus arrhizus), který nemá bradavky a teřich má bez žlutých peciček. Je jedlý.
Pestřec jamkatý (Scleroderma areolatum), u něhož je barva plodnic žlutá s fialovým nádechem, má pouze drobné bradavky ohraničené špinavě bělavým lemem. Dřeň je méně vyvinutá a výtrusy má větší. Jedovatý.
Měcháč písečný (Pisolithus arrhizus), který nemá bradavky a teřich má bez žlutých peciček. Je jedlý.
Zajímavosti
Můžeme jej upotřebit v malém množství jako koření. Je méně častá než pestřec obecný Scleoderma citrinum. Patří mezi kosmopolitní, mykorhizní houby.
Autor: Standa Jirásek
Posted in A - Z / Kudlův atlas hub
Napsat komentář