Kukmák okázalý – Volvariella gloiocephala

(DC.) Boekhout & Enderle

VII. – XI.

Jedlý/Nejedlý

říše Fungi – houby » třída Agaricomycetes – stopkovýtrusé » řád Agaricales – pečárkotvaré » čeleď Pluteaceae – štítovkovité

Vědecká synonyma

Agaricus gloiocephalusDC.
Agaricus speciosus
Amanita speciosa Fr.
Volvaria gloiocephala (DC.) Fr.
Volvaria speciosa (Fr.) Sing.
Volvaria speciosa var. gloiocephala (DC.) R. Heim
Volvariella gloiocephala var. speciosa (Fr.) Bon
Volvariella speciosa
Volvariella speciosa f. gloiocephala (DC.) Courtec.
Volvariella speciosa var. gloiocephala

Další názvy

= kukmák okázalý rýhovaný
= kukmák slizohlavý

Kukmák okázalý je hodně podobný katmankám (pošvatkám). Roste z pochvy, nemá límeček jako muchomůrky. Vůně připomíná křen. V některých atlasech je kukmák okázalý uvedený jedlý druh houby podřadné kvality, v některých jako nejedlý druh, nyní babo raď! Já jej osobně nezkoušel a ani nebudu, rostou mnohem lepší jiné druhy. Letošní rok (2014) je extrémní. Tato houba nejen tady roste ve velkém množství – desítkách, či stovkách plodnic. Zde nyní roste na polích mezi Hlinskem a Čertovinou po řepce olejce.

Popis

Klobouk 4-14 cm v průměru, v mládí kuželovitý až vejcovitý, ve stáří až plochý, někdy až s okrajem zvednutým nahoru který je jinak ostrý a dlouho podehnutý, za vlhka též průsvitně žíhaný. na středu s malým hrbolkem. Jinak je zvlněný, jemně vrostle paprsčitě vláknitý, za vlhka slizký, lesklý. Barvy bílé, přecházející až do hnědošeda. Někdy má i olivový nádech, hlavně na tmavším vyhrblém středu.

Lupeny volné, husté a břichaté, na ostří někdy zoubkaté. Nejdříve barvy bělavé. Později špinavě růžové.

Třeň 8-22 cm vysoký, 0,7-1,5 cm tlustý, válcovitý, k vrcholu zúžený, na bázi mírně ztlustlý až 3 cm v průměru. Má výraznou bělavou či našedlou a brvitou pochvu chabé konzistence, jinak je barvy bílé, později špinavě nažloutlé.

Dužnina bílá, vůně zemitá s ředkvčkovým komponentem a chuť mírná zemitá.

Výtrusný prach růžový, výtrusy elipsoidní, velikosti 12-18 x 8-1 µm.

Ekologie

Výskyt červenec až listopad, dubohabrové háje, na zahradách a polích, někdy i v listnatých lesích, parcích a podél cest. Upřednostňuje piliny a bohatší vápenité půdy a neudržované plochy.

Nejedlý.

Možné záměny

Kukmák příživný (Volvariella surrecta) roste totiž na plodnicích strmělky mlženky (Clitocybe nebularis) a má klobouk o průměru do 7 cm. Je nejedlý.

Zajímavosti

Dříve se rozlišovali dvě odrůdy, bílá a šedá. Vypadá to však, že je pouze jeden a to v létě bílý a na podzim má šedou barvu. Dopátráme se ve starší literatuře, že ještě se vedla odrůda s kloboukem popelavě šedým, oschlým, hedvábitě lesklým s trvale špičatě kuželovitým, nazývaným forma viperina. Někteří autoři uvádějí tento kukmák jako jedlý.

Literatura

Internetové stránky 2004.
Encyklopedie hub a lišejníků. Autor Vladimír Antonín 2006 str. 176.
Velký fotoatlas hub z jižních Čech. Autor Tomáš Papoušek 2004 str. 624, 625.
Houby. Autor Ladislav Hagara, Vladimír Antonín, Jiří Baier 1999 str. 213.
Encyklopedie hub. Autor Gerrit J. Keizer 1998 str. 214.
Mykologický sborník č. 3-5 str. 63, rok 1970.
Houby Československa v jejich životním prostředí. Autor Albert Pilát 1969 str. 56, 57, 188.
Klíč k určování našich hub hřibovitých a bedlovitých. Autor Albert Pilát 1951 str. 406.

Autor: Standa Jirásek