9. srpen po druhé

Přeji hezký den. Včera mi skončila dvou týdenní dovolená. Za celou dobu jsem byl jednou v lese a to díky Hanýžce, která trávila dovolenou v nedalekém rekreačním středisku, tak jsme se na chvilku sešli a prošli lesem. Takže jsem si ráno přivstal a šel se podívat do mého nejoblíbenějšího lesa, abych viděl, jak vedra devastují přírodu. Smutný pohled byl na první mokřad, který mi snad za celou existenci co chodím, na toto místo nevyschnul. Včera byl suchý, jen místy se ještě mech houpal, ale žádná houbička se na tomto místě neobjevila. Zjistil jsem, že nemá cenu chodit po vyschlé hrabance, tak jsem chodil jen po lesních cestách a jen kde se objevovala tráva s mechem. Ne jedné cestě je navezená a rozhrnutá navážka, ze které trčel klacek obrostlý Dacrymycesem, čili kropilkou. Vytvořil jsem několik fotek a více prozkoumávám místo. Nalézám další kropilky na holé zemi a tři malinkaté helmovky, nejspíše krvavé a jednu plodničku nevím čeho si… Poté jdu stále po cestě, kde byla vyschlá kaluž (bez vody), ale okolí bylo vlhké. Klekám a monitoruji místo metr krát metr. Najednou zahlédnu bílou houbičku, zřejmě Hemymicenu (zde je těžké určení). Při focení helmovky zahlédnu cosi žlutého. Musel jsem strčit noc skoro až na zem. Bylo zde několik žlutých drobných asi milimetrových voskoviček. Při záklonu vidím další druh. Jednalo se o bělokosmatku, kterých tam bylo na padesát. Takové to milimetrové houbičky se velice těžko fotografují, přesto svým starým dědečkem zkouším několik záběrů. Kdybych měl techniku za několik tisíc korun, bylo by to o něčem jiném, přesto si myslím, že jsou fotky koukatelné. Sami posuďte!

Přecházím do druhého lesa a jdu po travnaté cestě. Najednou se mi pod nohami objevil kovář, kterého na tomto místě nalézám letos poprvé, což je velice dobré znamení z důvodu, že podhoubí není zase až tak zaschlé. Cesta byl přesvícená sluníčkem, vyjímám kováře a jdu udělat pár záběrů do stínu a mechu. Od místa, kde rostl kovář, přicházím do úvozu kde je relativně vlhko a nalézám zde dva druhy holubinek. Kousek od úvozu je mladá smrčina zarostlá mechem, tak zkouším štěstí. Tah byl správný. Nalézám zde několik lištiček a dalšího miniaturního kováře. Vše nechávám na místě a pokračuji lesní cestou do třetího lesa. Přecházím potůček (už třetí), který je vyschlý a opět pokračuji úvozem, kde nalézám jednoho plesnivého kováře a krásnou holubinku mandlovou. Začíná být vedro, potím se jak vůl, tak pomalinku jdu lesní cestou k autu. Na místě kde letos rostlo, několik kovářů koukám, že z popraskané země vylézá centimetrový kováříček. Dělám foto záběr a jdu už přes les k autu, protože na mě začíná dorážet hnusný hmyz, hlavně klošáci, jak jsem zpocený!

Na závěr malé konstatování. Na místech kde se stále nechá něco málo nalézt si myslím, kdyby zapršelo, že se houby objeví dříve, než na místech kde je hluboko vyschlá zem a podhoubímu bude déle trvat, než se pořádně vzpamatuje! To neplatí jen o houbách, ale i o trávě, stromech apod.

Více fotogarfií v galerii