Houby rostou po dešti a dalších pět nesmyslů, kterým houbaři věří

Houbařská sezóna je v plném proudu. Až 70 % z nás vyrazí každoročně do lesa a donese si domů přes 20 000 tun hub. Možná proto o houbách, jejich sběru nebo zpracování koluje spousta mýtů a polopravd. Pojďte je s námi odhalit.

Houby rostou po dešti

„Roste, jako houby po dešti,“ rozplývají se často babičky nad svými vnuky či vnučkami. Pravda je, že houby ke svému růstu potřebují vláhu. Obvykle se však začínají klubat 5-10 dní po pořádném dešti, ke kterému se přidá i teplo. Podle mykologů najdete většinu hub dva týdny poté, co naprší.

Houby jsou plné těžkých kovů

„Houby skutečně mají tu špatnou vlastnost, že v sobě kumulují škodliviny, jako je kadmium, stroncium či olovo. V plodnici takových látek najdeme až desetkrát víc než v půdě,“ přiznává přední toxikolog a mykolog Jaroslav Klán z Ústavu soudního lékařství a toxikologie 1. LF UK a VFN.

U tohoto faktu však záleží na dané lokalitě. Proto byste měli houby sbírat hlavně v čistých, bezemisních oblastech, jako je Pošumaví, Šumava či Brdy. „Maso chudých“ byste neměli sbírat v oblasti dolů a hald, u cest, nebo v lesích kolem průmyslové zóny či továrny.

Celý článek ZDE

Zdroj: ireceptář.cz

Posted in Z tisku