Pavučinec tmavohnědý – Cortinarius brunneus
Pavučinec tmavohnědý – Cortinarius brunneus
(Pers.) Fr.
VII. – XI.
Nejedlý
říše Fungi – houby » třída Agaricomycetes – stopkovýtrusé » řád Agaricales – pečárkotvaré » čeleď Cortinariaceae – pavučincovité » rod Cortinarius – pavučinec
Další názvy
= pavučinec brunátný
Popis
Klobouk je 35-80 mm široký, s hrbolkem, hygrofánní, za vlhka tmavě červenohnědý, na osychajícím okraji paprsčitě skvrnitý, po oschnutí s červenohnědým středem a šedohnědým okrajem, v mládí lemovaný bílým vláknitým velem.
Lupeny jsou dosti řídké, až 13 mm vysoké, zprvu fialově hnědé, potom okrově hnědé s fialovým nádechem, nakonec purpurově hnědé až tmavohnědé.
Třeň měří 50-100×7-15(25) mm, je válcovitý nebo úzce kyjovitý, zprvu nahnědlý, na vrcholu až fialově modrý, nakonec sytě hnědý, s nápadným bělavým prstenem, pod ním šedobělavě až hnědavě vláknitý, naspodu obalený bílou nebo namodralou myceliovou plstí.
Dužnina je za vlhka vícebarevná – pod pokožkou tmavě purpurově hnědá, v dužnině hnědě mramorovaná, v horní části třeně v mládí nafialovělá, po částečném oschnutí převážně nahnědlá, po usušení černající, má slabou ředkvovou, zemitou nebo nespecifikovanou vůni a mírnou až trochu svíravou chuť.
Ekologie
Roste od konce července do počátku listopadu na kyselých až zásaditých, většinou vlhkých nebo podmáčených půdách, tvoří mykorhizu se smrky, vzácně i s jinými jehličnany nebo listnáči. Vyskytuje se hojně v pahorkatinném až vysokohorském stupni – těžiště výskytu má v polohách od 500 do 1000 m n. m.
Zdroj
Ottova Encyklopedie Hub str. 1112
Posted in A - Z / Kudlův atlas hub
Napsat komentář