Hřib siný – Gyroporus cyanescens

(Bull. ex Fr.) Quél.

VII. – X.

Jedlý – ohrožený

říše Fungi – houby » třída Agaricomycetes – stopkovýtrusé » řád Boletales – hřibotvaré » čeleď Gyroporaceae – hřibovité

Vědecká synonyma

Boletus constrictus Pers.
Boletus cyanescens Bull.
Boletus lacteus Lév.
Gyroporus lacteus (Lév.) Quél.
Leccinum constrictum (Pers.) Gray
Leucoconius cyanescens (Bull.) Beck

Další názvy

= hřib modravý
= hřibník modračka
= hřibník sinák
= hřibník siný

Tento hřib, byl nalezen v pralese CHKO Žďárské Vrchy, u cesty pod mohutnými buky. Je to můj prvonález. Hřib siný roste nehojně až vzácně od července do října jak v listnatých, tak smíšených i jehličnatých lesích, a to buď pod buky, nebo pod borovicemi. Rostl pospolitě s hřibem kaštanovým. Jinde jsem neměl zatím štěstí tento druh najít. Zaměnitelná tato houba s žádnou jinou není.

Portál houbař píše. Najdete-li tento hřib, ani byste neřekli, že patří mezi „modráky“. Je totiž od nohy přes rourky až po klobouk celý slámově žlutý, pouze dužina je bílá. Ale stačí se jen dotknout jeho povrchu nebo rozkrojit plodnici a vše ihned intenzivně zmodrá, takže není problém jej bezpečně určit. Modrání tohoto hřibu je způsobeno oxidací žlutého pigmentu gyrocyaninu.

Popis

Klobouk je široký 40-110 mm, nejdříve polokulovitý, později klenutý až rozložený, žlutě, krémově až kaštanově hnědý, hladký, na povrchu jemně plstnatý.

Trubky jsou vysoké 4-8 mm, bělavé, krémové nebo nažloutlé a na řezu modrají. Ústí jsou mírně hranatá a mají stejnou barvu jako trubky.

Třen je dlouhý 50-100 mm a tlustý 10-30 mm, hřibovitý, dole mírně ztluštělý, křehký, krémový nebo světle kaštanový, stejně zbarvený jako klobouk. Na povrchu je do jedné třetiny plstnatý (podobně jako klobouk), pod kloboukem je lysý, což budí dojem jakési přesně ohraničené punčochy. Uvnitř je vatovitý, přihrádkovitě nebo později úplně dutý.

Dužnina je velmi křehká, ve třeni vatovitá a na řezu velmi rychle a intenzivně modrá; je to až chrpově modrá barva. Má nevýraznou chuť i vůni. Celý povrch plodnice na otlačených místech nápadně modrá. Výtrusy jsou velké 8-14 * 4,5-5,5 um, krátce elipsoidní, hladké, světle žluté. Výtrusný prach je světle žlutý.

Roste dosti vzácně v červnu až srpnu (za teplého počasí se najde někdy i v říjnu) v písčitých prohřátých půdách pod borovicemi, často na okrajích borů, ale i pod buky a dalšími listnatými stromy.

Jde o velmi dobrou jedlou houbu, která se však běžně pro kuchyň nesbírá, neboť není hojná a nezkušené houbaře odrazuje intenzivním modráním. Hřib siný je použitelný do všech houbových pokrmů i ke konzervaci. Suší se obtížněji. Nemůže se zaměnit se žádnou jedovatou houbou, ale ani s jinými modráky. Lidových názvů mnoho nemá, jen např. sinák nebo na Hradecku pískový modrák. Je navržen k ochraně.

Jedlý – netržní – ohrožený.

Pramen: atlashub.wz.cz