Vene napsal: Korálovec jedlový, bukový * * * Rozhovor s Jiřím Laštůvkou.
Stal se zázrak, na který každý z nás čeká celý život. Většina však to štěstí nemá.
Můžeme hvozdy chodit po celý život a stále se těšit, že konečně někdy narazíme na nějakou tu vzácnou, nebo chráněnou houbu. Většině skalních houbařů, nebo nedej Bože, i profesionálním mykologům, se to za celý jejich plodný život nepoštěstí. Aby člověk byl úspěšný, tak musí lesy prochodit přemnoho kilometrů a stále prozkoumávat nová území. Přemýšlet, ve kterém prostředí by se mohly nalézat. Nejhorší je pomyšlení, že určitě jsme někde kolem nich prošli, ale bohužel jsme je přehlédli.
Nevím, jak často, například korálovce, se v minulých letech našly. V roce 2009 je pravděpodobně našly tři skupiny. Mezi ty úspěšné patři i Jiří Laštůvka zvaný Kudláček a zde je s tímto významným českým amatérským mykologem na toto téma rozhovor. Fotografie na této stránce jsou z archivu pana Jiřího Laštůvky.
Slyšel jsem od nahoubařů, že jste je našel náhodou, nepřipraveně, při společné návštěvě s přáteli v Železných horách?
V Hlinsku jsme tři zapálení houbaři a fotografové. Zdeněk Hromádko se zabývá fotografováním brouků, ale zajímají ho i houby. Po úspěšné výstavě hub, kterou pravidelně organizuji, a kde jsme vystavovali i korálovce, jsem rozhodil sítě, abych zjistil, kde v okolí by mohl růst. Zatím mě unikal a hlavně chyběl ve fotoatlase.
Otázku dostal i Zdeněk, jestli náhodou neví, kde by se korálovec mohl nacházet. Kontaktoval kamaráda, z CHKO Žďárské vrchy. Odpověď – žádný tu momentálně neroste. Opakovalo se to i u správce CHKO Železných hor. Při tom jsem věděl, že v této rezervaci byl nalezen v několika kusech. Požádal jsem strýce „Googla“ o informace a vyrazil na procházku a zároveň na průzkum.
Nikdy před tím jsem korálovce nenašel. Na prvním ztrouchnivělém kmeni se na mne z ničeho nic usmál bukový. Držel jsem vytyčenou trasu a za nedlouho, na padlé stoleté jedli, se pyšnil svoji krásou jedlový. Dušička měla velkou radost a musela se pochlubit Zdeňkovi. Momentálně fotografoval v zámeckém parku korálovce ježatého, na kterého jsem ho navedl díky dalšímu správnému nahoubaři – Vašek Voňka – který žije v Chotěboři a má celé okolí tohoto kraje prozkoumané. Druhý den jsem vzal Zdendu do rezervace a ještě tentýž den jsem si ještě stačill cvaknout korálovce ježatého. Díky Vaškovi se mi podařili najít všechny tři druhy během 24 hodin.
Nálezy byly velkým překvapením a o to větší, že jsem si mohl vyfotografovat všechny tři druhy najednou, a ještě k tomu skvělé zajímavosti jako například: rosoloklihatku čirou, vlnatku červenou, dřevomor červený.
Jak jste se k houbám dostal?
Prarodiče a rodiče pocházejí z okolních vesniček. Pro každého, již v dávných dobách, houby znamenaly významné přilepšení. Právem se jim říkávalo maso chudých. Otec, už jako malého kluka, mě tahal po lesích. Ráno, když jsem šel navštívit místo, kam i císař pán chodil pěšky, tedy kadibudku se srdíčkem, už jsem viděl desítky těch nejnádhernějších plodnic a to prosím mnoha druhů. Všude, kam jsem se podíval, byly houby.
Aktivně, badatelsky se houbám věnuji od roku 2000. Pravidelně monitoruji plácky, poznamenávám si změny. Máme vlastní les a v něm chatu. Zde pravidelně pořádám, zejména na jaře a na podzim setkání s přáteli, houbaři.
Co pro vás houbaření znamená?
Po namahavé práci je to fantastický, důležitý, relaxační koníček. Věnuji mu veškerý volný čas. Jest-li manželka někdy postaví mé kufry za dveře, tak to bude jenom a jenom za houby.
Nemusím nabagrovat plný košík, stačí se projít lesem, poznávat nová místa a vracet se na prověřené plácky. Při houbaření poznáváte nové lidi. Mnozí mají své mouchy, jsou vyčuraní, nedá se jim věřit. To byl asi ten důvod proč jsem se udělal i v houbaření pro sebe. Mám své prověřené kamarády a kamarádky, kterým se věnuji. Někteří by se naopak samou láskou rozdali.
A jak se těšíte na letošní houbařskou sezónu? Určitě si myslíte, že korálovce opět najdete na stejném místě.
Už se nemohu, tak jako všichni houbaři, dočkat. Už aby bylo teplo a opět vynikající sezóna. Na vysvětlenou ještě dodám, houby sbírám po celý rok, tudíž pro mne sezóna končí, nekončí. Bohužel je v zimních měsících omezená druhovost jedlých hub, jako hlíva ústřičná, penízovka sametonohá, jidášovo ucho, kržatka zimní. Z nejedlých je to spousta černorosolů, rosolovek, při mírné zimě (což zde neplatí) ohnivec rakouský, penízovka smrková a jiné druhy, které si rád fotografuji.
Ano, domnívám se, že i letos korálovce najdu. Nyní již vím, kde je hledat. CHKO Žďárské vrchy se budu pravidelně věnovat. Mám dokonce představu, že bych si korálovce ježatého i naočkoval.
Běhaté po lesích jich pěknou řádku let, kterých nálezů si nejvíce pochvalujete, vážíte?
Nedá se říci, že bych některé houby preferoval více a jiné méně. Všechny jsou pro mne milované. I když… /Kudla přemýšlí, popotahuje, ale trvá to nějak moc dlouho./ Ale asi máte pravdu. V minulém roce jsem měl radost z mého prvého nálezu kotrče Němcova. A samozřejmě všech tří korálovců, jedlového, ježatého a bukového. Třešničkou na dortu je květnatec Archerův. I nález kyjanky purpurové byl pro mne přenádherný zážitek. Přál bych všem houbařům, aby měli stejné štěstíčko. Jenom prosím, netrhat, jenom pozorovat, fotografovat. Vzácných hub je ve hvozdech stále méně.
Z hřibovitých pak hřiba borového, křemenáče smrkového a krvavého. Z lupenatých upřednostňuji sluku svraskalou, z holubinek syrovinku a slizáka mazlavého.
Vy ale nejste jen znalec, fotograf, ale prý i gurmán. Dá se snad říci, že některé houbě v kuchyni dáváte větší přednost?
Mojí po všech stránkách houbou favoritkou, je kotrč kadeřavý. V kuchyni není lepší houby! Dále upřednostňuji veškeré lupenaté houby.
Tak si ale přestavte, že já mám jiný názor. Všichni tvrdí, že nejlepší držkovka je z kotrče. Já zase říkám, že je to hloupost. Vždyť v té polévce převažuje pouze chuť veškerého koření. Po kotrči tam není ani památka. Chutnají houby vůbec?
Jinou držkovou, než z Kotrče si neumím představit. Právě naopak. Kotrč zachová své aroma a chuť. Také se dá držková udělat z hlívy ústřičné, čirůvky fialové a masáků. Houby miluji na všechny způsoby.
Když se tak na vaše nádherné snímky dívám, tak se nemohu nezeptat. Čím fotografujete, jaké další technické pomůcky používáte?
Používám fotoaparát Canon PowerShot A650 IS 12,1 MPix s výklopným displejem. Když je potřeba houbu podsvítit, sáhnu po hliníkové krabičce od mléka. Při zastínění je to různé. Do terénu chodím málo kdy sám. Při zastínění pomůže můj největší kamarád Bob (Zdeněk Gregor), nebo si musím pomoct sám. Zkrátka klasika, jako každý druhý. Nic extra. /Zapomněl jsem se zeptat na stativ…./
Celý článek a blog Václava Burleho najdeš ZDE
Posted in Galerie fotografií
Napsat komentář