Bedla ostrošupinná – Lepiota aspera

VII. – X.

Jedovatá

říše Fungi – houby » třída Agaricomycetes – stopkovýtrusé » řád Agaricales – pečárkotvaré » čeleď Agaricaceae – pečárkovité » rod Lepiota – bedla

Agaricus aculeatusVittadini
Agaricus acutesquamosus Weinmann
Agaricus asper Persoon in Hoffmann
Agaricus elvensis Berk. & Broome
Agaricus friesii Lasch
Agaricus friesii subsp. acutesquamosus (Weinmann) Fries
Agaricus hispidus Lasch 1829 ss. auct. p.p.
Agaricus mariae Klotzsch
Agaricus trichochtoides Krombholz
Amanita aspera (Persoon) Persoon : Fries

= bedla drsná
= bedla Friesova
= bedla ostrolupenná
= bedla ostrošupinatá
= bedla vidlená

Klobouk 4-15 cm v průměru, masitý, nejdříve kuželovitý až zvoncovitý, později rozložený, na okraji podvinutý, plstnatě ověšený, barvy krémové s tmavohnědými vzpřímenými, kuželovitě bradavčitými až špičatě kuželovitými ostrými šupinkami. Šupinky jsou kruhovitě uspořádané a na středu klobouku jsou hustší a tmavší, v dospělosti postupně opadávající. Ve stáří je na středu prohloubený. Okraj klobouku je dlouho sklopený.
Lupeny jsou 0,3-0,8 cm vysoké, volné, velmi husté, vidlené, na ostří jemně zvlněné s nepravidelnými jemnými zářezy, barvy bílé až krémové.
Prsten blanitě kožovitý nebo pavučinovitý, převislý na okraji a spodní straně tmavohnědě řídce vločkatý, jinak barvy bílé, někdy až skořicově hnědé, není posunovatelný po třeni.
Třeň 3,5-12 cm vysoký a 0,5-2 cm tlustý, válcovitý, někdy trochu vřetenovitý, tvrdý a pevný, vláknitý, v mládí plný, později dutý, na bázi ztloustlý, barvy bělavé, krémové až světle hnědé na bázi však tmavohnědě zrnitě šupinkatý, pod prstenem až vláknitý.
Dužnina bílá, v klobouku měkká, ve třeni dřevnatá, pod pokožkou klobouku někdy nahnědlá, vůně nepříjemně silná kaučuková, po strakoši nebo pestřeci, chuť mírná, někdy nepříjemně nakyslá.
Výtrusný prach bílý, výtrusy jsou dlouze a štíhle oválné, bezbarvé, s hladkou stěnou, velikosti 6-8 x 2,5-3,5 µm.

Výskyt červenec až říjen roztroušeně v humusu a opadu listnatých stromů, též v jehličnatých lesích, zahradách, parcích, na okrajích cest a ruderálních stanovištích bohatých na humus. Naleziště jako vzácnější druh ji uvádějí na Teplicku. U nás ji najdeme každým rokem.Též je uváděna jako význačnější houba Karlštejnských druhotných smrčin, ale najdeme ji i na Slovensku u řeky Javorinky v Podspádech v Belianských Tatrách.

Jedovatá.

Bedla zaměněná (Lepiota perplexa) která se liší menšími plodnicemi a výtrusy, klobouk má žlutohnědý a plstnatý. Třeň nemá prsten, ale jen prstenovitou zónu, nemá vidlené lupeny a má lehčeji odstranitelné šupinky. Je nejedlá.
Bedla ohňonohá (Lepiota hystrix) která je menší, má třeň naspodu zdoben ohňově červenými šupinami a roste ve vlhkých lesích a parcích především pod buky, najdeme ji však i pod jehličnany a je nejedlá.
Bedla oježená (Lepiota echinacea), která je taktéž menší, má vínově nadechlé šupiny a roste vzácně v listnatých lesích a parcích. Je nejedlá.
Bedla vysoká (Macrolepiota procera var. procera), která má posuouvatelný prsten a nemá nepříjemnou vůni, dále pak nemá na klobouku kuželovitá až pyramidní šupiny. Je jedlá.

Pro přesné určení je velmi často potřeba dostatek odborné literatury a někdy i mikroskop. V některé literatuře je uváděna jako nejedlá. V Čechách dosti vzácná. Někdy mívá i nevidlené lupeny.

Internetové stránky 2002.
Velký atlas húb. Autor Pavol Škubla 2007 str. 160.
Encyklopedie hub a lišejníků. Autor Vladimír Antonín 2006 str. 23.
Velký fotoatlas hub z jižních Čech. Autor Tomáš Papoušek 2004 str. 658.
Houby – česká encyklopedie vydal Výběrl Reader´s Digest 2003 str. 225.
Houby. Autor Ladislav Hagara, Vladimír Antonín, Jiří Baier 1999 str. 245.
Encyklopedie hub. Autor Gerrit J. Keizer 1998 str. 21,161.
Kniha o houbách. Autor THOMAS LEss0E a ANNA DEL CONTE 1997 str. 136.
Houby. Autor Mirko Svrček 1996 str. 158.
Houby. Autor Helmut a Renata Grünertovi 1995 str. 30.
Kapesní atlas HOUBY autor Edmund Garnweidner 1994 str. 86,88.
Kapesní atlas hub 2. Autoři Antonín Příhoda, Ladislav Urban, Věra Ničová-Urbanová, Ladislav Urban ml. 1987.
Mykologický sborník č. 8-10 str. 158,rok 1970.
Houby Československa ve svém životním prostředí. Autor Albert Pilát 1969.
Klíč k určování našich hub hřibovitých a bedlovitých. Autor Albert Pilát 1951 str. 417,418.

Autor: Standa Jirásek