Čirůvka dvoubarvá – Lepista saeva

(Fr.) P.D. Orton

VIII. – XI.

Jedlá

říše Fungi – houby » třída Agaricomycetes – stopkovýtrusé » řád Agaricales – pečárkotvaré » čeleď Tricholomataceae – čirůvkovité » rod Lepista – čirůvka

Vědecká synonyma

Agaricus personatus var. saevus Fr.
Tricholoma personatum var. saevum (Fr.) Dumée
Tricholoma saevum (Fr.) Gillet
Rhodopaxillus saevus (Fr.) Maire
Lepista saeva var. saeva (Fr.) P.D. Orton
Clitocybe saeva (Fr.) H.E. Bigelow & A.H. Sm.
Tricholoma personatum var. anserina (Fr.) Sacc.
Lepista saeva var. anserina (Fr.) Kalamees & A.I. Ivanov
Tricholoma anserinum (Fr.) van Eeden{?}
Agaricus anserinus (Fr.) Eeden

Další jména

= rudočechratka dvoubarvá

Popis

Klobouk 5-18 cm v průměru, v mládí polokulovitý s podvinutým okrajem, později vyklenutý až plochý, ve stáří většinou zvlněný. Nehygrofánní, hladký, lysý, tuhý, barvy okrově šedé, béžově hnědé až šedobéžové. Okraj má ostrý.
Lupeny nízké. husté, malým zoubkem připojené, úzké, barvy bělavé až béžové bez fialového nádechu.
Třeň 3-10 cm vysoký, 1-4 cm tlustý, válcovitý, plný, u vrcholu vločkatý. V mládí barvy fialové, později u vrcholu bělavé až světle fialové, směrem k bázi na bělavém podkladě výrazně fialově vláknitý.
Dužnina pevná, šťavnatě masitá, vodnatě bělavá až šedobéžová, neměnná, vůně příjemná, houbová až sladká, chuť mírná. .
Výtrusný prach špinavě růžový, výtrusy má elipsoidní, drobně bradavčité, barvy světle růžové, velikosti 6-8 x 4-5 µm.

Ekologie

Výskyt srpen až listopad ale najdeme ji též na jaře v dubnu a květnu. Většinou ve skupinách tvoří kruhy na otevřených travnatých místech, pastvinách, sadech, zahradách. Velmi vzácně i v prosvětlených lesích. Upřednostňuje nižší polohy.

Jedlá.

Možné záměny

Čirůvka fialová (Lepista nuda) která má fialový klobouk i lupeny a roste v lesích. Je jedlá.

Zajímavosti

Chutná, někdy ji najdeme i brzo na jaře. Výborná naložená v octě. Nutno ji ale dobře tepelně zpracovat. Nedostatečně zpracovaná může způsobit gastrointenciální příznaky. V syrovém stavu obsahují zatím neznáme termolabilní látky, které způsobují rozklad červených krvinek. Často vytváří čarodějné kruhy. Rozkláda opad.

Literatura

Internetové stránky 2002.
Velký atlas húb. Autor Pavol Škubla 2007 str. 103.
Encyklopedie hub a lišejníků. Autor Vladimír Antonín 2006 str. 55.
Velký fotoatlas hub z jižních Čech. Autor Tomáš Papoušek 2004 str. 482, 483, 784, 786.
Houby. Autor Ladislav Hagara, Vladimír Antonín, Jiří Baier 1999 str. 159.
Houby. Autor Mirko Svrček 1996 str. 108.
Co víme o houbách. Autor Jaroslav Klán 1989 str. 182, 198, 214.
Kapesní atlas hub 2. Autoři Antonín Příhoda, Ladislav Urban, Věra Ničová-Urbanová, Ladislav Urban ml. 1987 str 146.
Mykologický sborník č. 1-2 str.30, č. 3-5 str. 72, 77, č. 8-10 str. 138, 154, rok 1970.
Houby Československa v jejich životním prostředí. Autor Albert Pilát. 1969 str. 41 (příloha 50/69).
Klíč k určování našich hub hřibovitých a bedlovitých. Autor Albert Pilát 1951 str. 158, 167

Autor: Standa Jirásek

Zdroj: BioLib.cz