Hlíva čepičkatá – Pleurotus calyptratus
Hlíva čepičkatá – Pleurotus calyptratus
(Lindblad ex Fr.) Sacc. 1887
VII. – X.
Jedlá
říše Fungi – houby » třída Agaricomycetes – stopkovýtrusé » řád Agaricales – pečárkotvaré » čeleď Pleurotaceae – hlívovité » rod Pleurotus – hlíva
Vědecká synonyma
Agaricus calyptratusLindblad
Pleurotus djamor f. calyptratus (Lindblad ex Fr.) R.H. Petersen
Pleurotus djamor f. calyptratus (Lindblad ex Fr.) R.H. Petersen
Popis
Klobouk 3 – 9 cm v průměru, vyklenutý, hladký, lasturovitý, jemně hedvábitě lesklý, od kraje do středu velmi jemně radiálně vrásčitý, bokem k substrátu přirostlý. Ve stáří na okraji zůstávají zbytky vela. Barvy béžové nebo světle hnědošedé. Okraj v mládí podvinutý ve stáří podvinutý již méně.
Lupeny jsou 0,4-0,6 cm široké, dosti tenké, silně zvlněné, v mládí zakryté dobře vyvinutým tence blanitým velem. Jinak jsou k bázi sbíhající, hustá, barvy bílé až nažloutlé.
Třeň zakrnělý, postranní.
Dužnina je dosti silná, u třeně až 1,2 cm, ve středu asi 0,5 cm a na okrajích 0,1-0,2 cm, barvy bílé, na řezu barvu nemění, je pružná, vůně příjemná, chuť sladká. Za sucha vůni ztrácí.
Výtrusný prach je bílý po vyschnutí má krémovou barvu. Výtrusy válcovité, šikmě zahrocené, s malým postraním apikulem se zrnitým obsahem a s jednou nebo více kapkami, bezbarvé, neamyloidní, 11-13 x 4-5 µ, hladké. Cystidy nejsou ani na ostří.
Lupeny jsou 0,4-0,6 cm široké, dosti tenké, silně zvlněné, v mládí zakryté dobře vyvinutým tence blanitým velem. Jinak jsou k bázi sbíhající, hustá, barvy bílé až nažloutlé.
Třeň zakrnělý, postranní.
Dužnina je dosti silná, u třeně až 1,2 cm, ve středu asi 0,5 cm a na okrajích 0,1-0,2 cm, barvy bílé, na řezu barvu nemění, je pružná, vůně příjemná, chuť sladká. Za sucha vůni ztrácí.

Výtrusný prach je bílý po vyschnutí má krémovou barvu. Výtrusy válcovité, šikmě zahrocené, s malým postraním apikulem se zrnitým obsahem a s jednou nebo více kapkami, bezbarvé, neamyloidní, 11-13 x 4-5 µ, hladké. Cystidy nejsou ani na ostří.
Ekologie
Výskyt červenec až říjen v měkkých luzích pod různými druhy topolů, např. Topolu bílého ( Populus alba) a na mrtvých ležících či stojících osikách (Populus tremula).
Jedlá.
Zajímavosti
Velmi vzácná, proto se má spíše chránit nežli ji sbírat.
Literatura
Internetové stránky 2003.
Houby. Autor Ladislav Hagara, Vladimír Antonín, Jiří Baier 1999 str. 134.
Mykologický sborník č. 1-2 str. 2, 3, č. 8-10 str. 116, 117, 1970.
Houby Československa v jejich životním prostředí. Autor Albert Pilát. 1969. str. 103,
Houby. Autor Ladislav Hagara, Vladimír Antonín, Jiří Baier 1999 str. 134.
Mykologický sborník č. 1-2 str. 2, 3, č. 8-10 str. 116, 117, 1970.
Houby Československa v jejich životním prostředí. Autor Albert Pilát. 1969. str. 103,
Autor: Standa Jirásek, Zdroj: BioLib.cz, Foto: Jiřina Hrabáková



Posted in A - Z / Kudlův atlas hub
Napsat komentář