Běločechratka obrovská – Leucopaxillus giganteus

říše Fungi – houby » třída Agaricomycetes – stopkovýtrusé » řád Agaricales – pečárkotvaré » čeleď Tricholomataceae – čirůvkovité » rod Leucopaxillus – běločechratka

Agaricus giganteusSowerby
Aspropaxillus giganteus (Sowerby) Kühner & Maire
Clitocybe gigantea (Sowerby) Quél.
Paxillus giganteus (Sowerby) Fr.

= čechratec obrovský

Klobouk 10 – 45 cm v průměru, v mládí je sklenutý a plochý, později nálevkovitý, často nesouměrný nebo nepravidelný nebo s nálevkou po jedné straně neuzavřenou, s podvinutým okrajem.

Třeň je 4 – 7 x 2 – 5 cm velký, válcovitý nebo kyjovitý, často prohnutý, pevný, vláknitý, hladký a lysý, u starých plodnic někdy trochu vrásčitý, zbarvený stejně jako pokožka klobouku.

Dužnina je bílá nebo lehce špinavě krémová, masitá, později až vodnatá, v klobouku měkká, s moučným až nepříjemných pachem, mírné chuti. Výtrusný prach je bílý, výtrusy bezbarvé, oválné až vejčité, s hladkou stěnou.

Běločechratka obrovská roste od července do října často v pruzích nebo kruzích ve světlejších listnatých nebo smíšených lesích, především na lesních světlinách, ve starých parcích a zahradách, na lesních lukách i pastvinách, více v horských nebo podhorských polohách.

Jedlá, v mládí chutná, vhodná k úpravě za čerstva. Možnost záměny s jedlou běločechratkou bělostnou.

Francouzi z běločechratky obrovské získali antibiotikum „Clitocybin“ s účinky proti tuberkulóze.