Kuřátka lososová – Ramaria subbotrytis

VIII – X

Nejedlá

říše Fungi – houby » třída Agaricomycetes – stopkovýtrusé » řád Gomphales » čeleď Gomphaceae – stročkovcovité

Clavaria subbotrytisCoker

Plodnice mají křehce masitou hustě keříčkovitě větvenou, 60-110 mm vysokou i širokou, naspodu v zemi ztlustlou v hlízovitý, 20-40 mm dlouhý a 15-30 mm široký kořen. Ten je lysý, skoro bílý nebo krémový, zúženě zakončený. Krémově okrové větve se výše dělí na tenčí větévky a v drobné, vidličnatě dělené větvičky, jejichž konečky jsou oblé, hladké a v mládí živě červené, později lososově růžové až okrové.

Dužnina větviček je dlouho intenzivně lososově růžově zbarvená, zatímco dužnina tlustých větví a hlízovitě ztlustlé části plodnice je bledě okrová až skoro bílá, ztuha křehká, masitá.

Vůně je nenápadná, chuť nevýrazná, poněkud stahující.

Výtrusy jsou žlutavé, jemně rozptýleně bradavčité, elipsoidní, velikosti 7-10 x 3-5 µm.

Výskyt: srpen až říjen dubo-habrové lesy na vápenaté půdě a to jen v oblasti, kde roste teplomilná květena v nížině a pahorkatině. Mnohé druhy kuřátek jsou nejedlé nebo jedovaté. U nás je řazena do ohrožených druhů, proto je nesbíráme, jen so kocháme pohledem.

Záměna: jsou značně podobná slabě jedovatým kuřátkům sličným, Ramaria formosa, která se liší žlutookrovou barvou a hlavně žlutými konečky větévek a nahořklou chutí. Rostou na podobných místech jako kuřátka lososová, jsou však poněkud hojnější.