Křehutka sametová – Psathyrella lacrymabunda

říše Fungi – houby » třída Agaricomycetes – stopkovýtrusé » řád Agaricales – pečárkotvaré » čeleď Psathyrellaceae – křehutkovité

Agaricus areolatusKlotzsch
Agaricus lacrymabundus
Agaricus lacrymabundus var. velutinus (Pers.) Fr.
Agaricus velutinus
Drosophila velutina (Pers.) Kühner & Romagn.
Hypholoma lacrymabundum
Hypholoma velutinum
Lacrymaria lacrymabunda (Bull.) Pat.
Lacrymaria lacrymabunda f. gracillima
Lacrymaria lacrymabunda var. velutina (Pers.) J.E. Lange

= pláčivka sametová

Klobouk 2 – 10 cm v průměru, zvoncovitý, později vyklenutý ve stáří až plochý, většinou s nízkým hrbolem. Okraj je v mládí zdoben bílými zbytky vela. Ve středu je plstnatý dále je vláknitě šupinatý, okraj je vláknitý.Barvy hnědě okrové, rezavě hnědé až zlatohnědé.
Lupeny jsou husté, široce připojené, krémové, brzy však šedohnědé až černé s bělavě vločkatým ostřím. V mládí a za vlhka vylučují mléčné kapky tekutiny, která ve stáří zanechává černé skvrnky.
Prsten pomíjivý, často černě zbarvený od spór.
Třeň 5 – 12 cm vysoký, 0,5 – 1 cm tlustý, válcovitý, na bázi mírně ztloustlý, na vrcholku ojíněný. Barvy je špinavě žluté, rezavě hnědě vláknitě šupinatý až tygrovaný, na bázi bíle plstnatý.
Dužnina křehká, bělavá, nažloutlá až hnědavá, vůně slabá zemitá, chuť nepříjemná.
Výtrusný prach černý, výtrusy jsou neprůhledně sytě černé, citrónového tvaru a drobně bradavčité, velikosti 9-12 x 5-7 µm.

Výskyt červen až říjen jednotlivě nebo ve skupinách v trávě na okrajích cest a ruderálních místech. Vzácně na rozkládajícím se dřevě v lese i mimo les ve vlhčích místech zahrad, pastvinách, parcích i hřbitovech.

Jedlá.

Křehutka vlnatá (Psathyrella cotonea) – nejedlá.
Křehutka ohnivá (Lacrymaria pyrotricha) nemá klobouk v hnědých barvách a ohnivěoranžových odstínech. Je jedlá.

Je dobře určitelná podle ekologie a vláknitě šupinatého klobouku. Někteří autoři ji uvádějí jako nejedlou. Někteří autoři považují křehutku sametovou a oranžovou za jeden druh.

Internetové stránky 2004.
Velký atlas húb. Autor Pavol Škubla 2007 str. 77.
Encyklopedie hub a lišejníků. Autor Vladimír Antonín 2006
Houby. Autor Ladislav Hagara, Vladimír Antonín, Jiří Baier 1999 str. 261, 265.
Encyklopedie hub. Autor Gerrit J. Keizer 1998 str. 252.
Houby. Autor Mirko Svrček 1996 str. 170.
Houby Československa v jejich životním prostředí. Autor Albert Pilát 1969 str. 42.
Klíč k určování našich hub hřibovitých a bedlovitých. Autor Albert Pilát 1951 str. 397.

Autor: Standa Jirásek / BioLib.cz