Hlíva fialová – Panus conchatus
Hlíva fialová – Panus conchatus
(Bull.) Fr.
VII – XI
Nejedlá
říše Fungi – houby » třída Agaricomycetes – stopkovýtrusé » řád Polyporales – chorošotvaré » čeleď Polyporaceae – chorošovité
Vědecká synonyma
Agaricus carneotomentosus L.1753
Agaricus carnosus Bolton1791
Agaricus conchatus Bull.1787
Agaricus flabelliformis Schaeff.1774
Agaricus fornicatus Pers.1801
Agaricus inconstans Pers.1800
Agaricus torulosus (Pers.)1801
Lentinopanus conchatus (Bull.) Pilát1941
Lentinus bresadolae Schulzer1885
Lentinus cochnatus (Bull.) Schroet.1889
Lentinus conchatus Mont.1856
Lentinus inconstans (Pers.) Fr.1836
Lentinus obconicus Peck1906
Lentinus percomis Berk. & Broome1873
Lentinus torulosus (Pers. ) Lloyd.1913
Lentinus vaporarius (Bagl.) Henn.1900
Panus flabelliformis (Schaeff.) Quél.1888
Panus hirtussensu Rea1922
Panus monticola Berk.1851
Panus torulosus (Pers.) Fr.1838
Panus vaporarius Bagl.1865
Pleuropus inconstans (Pers.) Gray1821
Pleurotus conchatus (Bull.) Pilát
Pocillaria conchata (Bull.) Kuntze1891
Pocillaria percomis (Berk. & Broome) Kuntze1891
Pocillaria vaporaria (Bagl.) Kuntze1898
Další názvy
= hlíva škeblovitá
Popis
Klobouk 3 – 15 cm v průměru, nepravidelný, hluboce nálevkovitý až škeblovitý. Lysý a hladký, ve stáří často jemně šupinkatý. Barvy v mládí fialové, později fialově hnědé a ve stáří okrově hnědé.
Lupeny sbíhavé, nízké v mládí barvy nafialovělé, později okrové i když na ostří zůstávají dlouho fialové.
Třeň 2 – 5 cm dlouhý, 1 – 3 cm tlustý, postraní, barvy v mládí nafialovělé, později světle okrový. Na bázi je bíle plstnatý.
Dužnina bělavá a velmi tuhá.
Výtrusný prach bílý, výtrusy elipsovité velikosti 5,7-6,5 x 2,5-3,5 µm.
Lupeny sbíhavé, nízké v mládí barvy nafialovělé, později okrové i když na ostří zůstávají dlouho fialové.
Třeň 2 – 5 cm dlouhý, 1 – 3 cm tlustý, postraní, barvy v mládí nafialovělé, později světle okrový. Na bázi je bíle plstnatý.
Dužnina bělavá a velmi tuhá.
Výtrusný prach bílý, výtrusy elipsovité velikosti 5,7-6,5 x 2,5-3,5 µm.
Ekologie
Výskyt červenec až listopad, v bučinách, v nížinách i pahorkatinách na ochuzené kyselé půdě. Nehojně na pařezech listnáčů. Nejvíce jsou to pařezy buků a bříz.
Nejedlá.
Zajímavosti
Je velmi nápadná zejména v mládí svými fialovými plodnicemi.
Literatura
Internetové stránky 2003.
Encyklopedie hub a lišejníků. Autor Vladimír Antonín 2006 str. 91.
Houby. Autor Ladislav Hagara, Vladimír Antonín, Jiří Baier 1999 str. 137.
Mykologický sborník č. 1-2 str. 1, rok 1970.
Houby Československa v jejich životním prostředí. Autor Albert Pilát. 1969 str. 85.
Klíč k určování našich hub hřibovitých a bedlovitých. Autor Albert Pilát 1951 str. 109. 112.
Encyklopedie hub a lišejníků. Autor Vladimír Antonín 2006 str. 91.
Houby. Autor Ladislav Hagara, Vladimír Antonín, Jiří Baier 1999 str. 137.
Mykologický sborník č. 1-2 str. 1, rok 1970.
Houby Československa v jejich životním prostředí. Autor Albert Pilát. 1969 str. 85.
Klíč k určování našich hub hřibovitých a bedlovitých. Autor Albert Pilát 1951 str. 109. 112.
Autor: Standa Jirásek
Po pěti dnech…
Posted in A - Z / Kudlův atlas hub
Napsat komentář