Rozlišovací znak mezi kovářem a kolodějem

V nynější době roste spousta hřibovitých druhů. Jeden z nich je hřib koloděj – Boletus luridus, kterého moc lidi neznají jako například paní Jana Chotívková, mi poslala koloděje, emailem na určení. Zde máte krásně vidět rozlišovací znak – síťku, mezi kolodějem a kovářem.

Hřib koloděj – Boletus luridus roste častěji v lesích listnatých, protože tvoří mykorrhizu s duby, buky, lipami, břízami a habry. Roste také v parcích a zahradách, pod borovicemi a smrky méně. Je považován za teplomilný druh, protože mnohem častěji roste na pahorkatinách a v nížinách teplých oblastí. V podhůří a horách je poměrně vzácný, zde roste častěji hřib kovář. Hřib koloděj je rozšířen v celém mírném pásmu severní polokoule, na jihu je hojnější. Nejčastější je v Evropě, v některých oblastech chybí.

Severní Americe je považován za jedovatý, v Evropě se má za jedovatý pouze v syrovém stavu. Nedoporučuje se po konzumaci pít alkohol.

Hřib koloděj – Boletus luridus, foto paní Jana Chotívková

Hřib kovář – Boletus erythropus nemá síťku na třeni, ale má karmínově červené šupinky. Je rovněž jedlý.

Hřib kovář – Boletus erythropus

U obou druhů a nejen u těchto, ale u všech modrajících hřibů, se doporučuje delší tepelná úprava. Nejméně však 20 minut, kvůli tomu, abychom si nepřivodili zbytečné zažívací potíže.

Hřib kovář – Boletus erythropus

Hřib kovář – Boletus erythropus