Štítovka žlutá – Pluteus leoninus
Štítovka žlutá – Pluteus leoninus
(Schaeff.) P. Kumm. 1871
VI. – IX.
Nejedlá
říše Fungi – houby » třída Agaricomycetes – stopkovýtrusé » řád Agaricales – pečárkotvaré » čeleď Pluteaceae – štítovkovité
Vědecká synonyma
Agaricus leoninusSchaeff.
Agaricus sororiatus P. Karst.
Pluteus sororiatus (P. Karst.) P. Karst.
Agaricus sororiatus P. Karst.
Pluteus sororiatus (P. Karst.) P. Karst.
Tato krásná žlutá štítovka roste jednotlivě na dřevě listnáčů v pokročilém stadiu rozkladu (někdy může zdánlivě vyrůstat i ze země), nejčastěji vrb a buků, dubů a olší. Mám ji dvakrát focenou. Poprvé pod dubem a po druhé pod vrbou., ale obě dvě vždy na příkopě. Druhá větší plodnice, už byla zcela v pokročilém stadiu, ale jsem rád, že ji mám fotografovanou i v mém revíru. O její jedlosti se hodně diskutuje, čili ji budeme považovat raději za nejedlouPopis
Výskyt
Roste nehojně, většinou jednotlivě, na pařezech a tlejících větvích listnatých stromů (dub, olše, buk), často i na dřevě ponořeném v půdě. Červen až září.
Klobouk
20 až 50 mm v průměru, v mládí zvoncovitý nebo kuželovitý, později ploše sklenutý s tupým hrbolem, tenkomasý. Povrch hedvábně sametový, citrónově žlutý až zlatožlutý, ve středu o odstín tmavší.
Lupeny
V mládí bělavé, později narůžovělé, poměrně široké, volné.
Třeň
40 až 100 mm dlouhý, kolem 5 mm tlustý, téměř válcovitý, u báze mírně hlízovitě rozšířený, bělavý až žlutohnědý, podélně vláknitý.
Dužnina
Tenká, křehká, chuť a vůně nevýrazná.
Výtrusný prach
Masově růžový.
Možná záměna
Štítovka zlatová (Pluteus chrysophaeus).
Zdrojový popis : nasehouby.cz
Posted in A - Z / Kudlův atlas hub
Napsat komentář