Křehutka Candolleova – Psathyrella candolleana

(Fr. ex Fr.) R. Maire

V. – IX.

Jedlá

říše Fungi – houby » třída Agaricomycetes – stopkovýtrusé » řád Agaricales – pečárkotvaré » čeleď Psathyrellaceae – křehutkovité

Vědecká synonyma

Agaricus appendiculatusBull.
Agaricus appendiculatus var. lanatus Berk. & Broome
Agaricus candolleanus Fr.
Agaricus catarius Fr.
Agaricus egenulus Berk. & Broome
Drosophila candolleana (Fr.) Quél.
Hypholoma appendiculatum (Bull.) Quél.
Hypholoma candolleanum (Fr.) Quél.
Hypholoma catarium (Fr.) Massee
Hypholoma egenulum (Berk. & Broome) Sacc.

Další názvy

= třepenitka de Candolleova

http://www.youtube.com/watch?v=KZ1to94CdNs

Tento, druh houby nacházím, pravidelně za vlhčího počasí ve vícero vlnách, na místě kde mi roste hřib dubový a přívěskatý. Je zde malá hráz, přesyp, na kterém křehutky rostou. Nalézám je brzy z jara až do července. Poté jsou velká tepla a křehutka neroste. Křehutky bývají na stanovišti cca pět dní, poté zasychají, ale po nové dešťové vlně opět vyrůstají. Letos (2012), jasem už zastihl dvě růstové vlny. Tento druh houby je jedlý, ale pro velký sortiment druhovosti, tento druh nechávám na místě.

Popis

Klobouk 2 – 8 cm v průměru, polokulovitý, později kuželovitě vyklenutý až téměř plochý, křehký, tence masitý, hladký, nasáklivý. V mládí s hojnými pomíjivými zbytky bílého vela na tenkém okraji. Často je radiálně vrásčitý, barvy bělavé až světle okrové. Pokud je vlhko je až žlutohnědý, za sucha hlínově bělavý. V dospělosti při okraji s fialovým odstínem.
Lupeny jsou husté, zoubkem připojené, světlé, později šedofialové až purpurově hnědé s bílým ostřím.
Třeň 3 – 10cm vysoký, 0,3 – 1 cm tlustý, válcovitý, dutý, hladký, pod kloboukem jemně rýhovaný až vločnatý, značně křehký, barvy bílé, někdy až hedvábně lesklé.
Dužnina bílá až hnědavá, tenká, křehká, chuť nevýrazná, vůně slabě houbová.
Výtrusný prach hnědě purpurový, výtrusy jsou elipsoidní, hladké, mající klíční pór, barvy hnědé, velikosti 7-8,5 x 3-5 µm.

Ekologie

Výskyt květen až září, dosti hojně ve skupinách nebo trsech v kyselých doubravách na zemi nebo rozkládajícím se dřevě v listnatých lesích, parcích a zahradách od nížin až do podhůří většinou na půdách písčitých a hlinitých, které jsou nevápenaté. Upřednostňuje akátové pařezy.

Jedlá.

Možné záměny

Křehutka šedohnědá (Psathyrella spadiceogrisea) roste hlavně podél cest a je jedlá.
Křehutka běločerná (Psathyrella leucotephra) jež má čedivější lupeny a třeň s prstenem. Je jedlá.
Křehutka rozvětvená (Psathyrella multipedata) jež roste v početných natlačených trsech a více plodnic vyrůstá ze společné báze. Je nejedlá.
Polnička tuhá (Agrocybe dura) která je hořká, klobouk má masitý a tuhý a je často popraskaný. Je nejedlá.
Polnička raná (Agrocybe praecox) jež nemá křehký klobouk a lupeny má bez fialového odstínu. Má také moučnou chuť i moučnou vůni. Je jedlá.
Křehutka vodomilná (Psathyrella piluliformis) jež se liší za vlhka kávově hnědým až kaštanovým kloboukem a má lupeny čokoládové. Je jedlá.

Zajímavosti

Přijde vhod právě brzkým výskytem. Hodí se pouze do polévek.
Rozkládá opad. Je to velice proměnlivá houba.

Literatura

Velký atlas húb. Autor Pavol Škubla 2007 str. 19.
Encyklopedie hub a lišejníků. Autor Vladimír Antonín 2006 str. 170.
Velký fotoatlas hub z jižních Čech. Autor Tomáš Papoušek 2004 str. 614, 615.

Houby – česká encyklopedie vydal Výběrl Reader´s Digest 2003 str. 236, 237.
Houby. Autor Ladislav Hagara, Vladimír Antonín, Jiří Baier 1999 str. 259, 261.
Encyklopedie hub. Autor Gerrit J. Keizer 1998 str. 248.
Kniha o houbách. Autor THOMAS LEss0E a ANNA DEL CONTE 1997 str. 150.
Houby. Autor Mirko Svrček 1996 str. 168.
Kapesní atlas hub. Autor Pavol Škubla 1993 str.142.
Co víme o houbách. Autor Jaroslav Klán 1989 str. 193
Huby. Autor M. Svrček / B. Vančura 1987 str.224
Mykologický sborník č. 3-5 str.54 rok 1970.
Houby Československa v jejich životním prostředí. Autor Albert Pilát 1969 str. 71.
Klíč k určování našich hub hřibovitých a bedlovitých. Autor Albert Pilát 1951 str. 395.

Zdroj popisu: BioLib.cz