Hřib satan – Boletus satanas

říše Fungi – houby » třída Agaricomycetes – stopkovýtrusé » řád Boletales – hřibotvaré » čeleď Boletaceae – hřibovité

Boletus foetidusTrog
Boletus sanguineus subsp. secretan Krombholz
Boletus tuberosus Bull.
Dyctiopus tuberosus Quélet
Suillus satanas Lenz
Tubiporus satanas (Lenz) Maire
Tubiporus satanas Ricken
Boletus satanus (misspelling)^m

Opět barevný teplomilný hřib, který mi přímo na Hlinecku neroste. Satana mám vyfotografovaného díky, skvělým kamarádům, kteří mě pozvali do teplomilné květeny, kde se těmto barevným hřibům velice daří. Zjišťoval a pátral jsem, zda se v okolí hřib satan objevoval, nebo objevuje. Nejbližší stanoviště je cca 30 kilometrů od Hlinska. Zde roste na hrázi rybníka. Druhé nejbližší místo je Vysoko Mýtsko. Hráz rybníka si letos pohlídám, protože zde rostou ještě jiné skvosty. Hřib satan je za sirova jedovatý. Po tepelné delší (více než 20 minut), je jedlý, ale pro jeho malý a vzácnější růst satana nesbíráme, jen se pohledem kocháme. Dokonce je tento druh z hlediska ohrožení řazen do kategorie VU (zranitelný).

Klobouk 10-25 cm v průměru. Výjimečně dosahuje průměr i 30 cm. V mládí polokulovitý, později vyklenutý až polštářovitý, masitý, nepravidelně vrásčitý až hrbolkatý, v mládí jemně plstnatý. Barvy bělavě krémové, stříbřité šedé, místy s hnědoolivovými skvrnami a na okraji i narůžovělý.
Rourky žluté až olivové, póry jsou drobné a okrouhlé, v mládí žluté, brzy však červené až oranžově červené, otlačením modrající. Na okraji tvoří žlutý pásek.
Třeň 4-17 cm vysoký, 4-15 cm tlustý, soudkovitý, nebo krátce válcovitý ve stáří až řepovitě kyjovitý, pokrytý nevýraznou žlutavou až červenavou síťkou. V horní polovině je žlutý, v dolní polovině karmínově červený.
Dužnina je tlustá, v mládí tvrdá, ve stáří měknoucí, bělavá až nažloutlá, na řezu mírně modrá Chuť v mládí nenápadná, trochu oříškově nasládlá, vůně v mládí nenápadná, ale ve stáří velmi hnilobná.
Výtrusný prach je olivový, výtrusy jsou elipsoidně vřetenovité, velikosti 11-15 x 5-7 µm, barvy světle hnědožluté.

Výskyt červen až říjen, dosti vzácně, v teplomilných listnatých lesích, především pod habry, habrové a šipákové doubravy, buky a duby, orchidejové vápnomilné bučiny. Upřednostňuje vápencový podklad. Hadcové skalní stepi v okolí Brna ale i u Lysé nad Labem Často se nachází i v obci Prečín u Považskej Bystrice. Vystavován byl i v Praze na výstavě v roce 1970.

Jedovatý.

Hřib nachový (Boletus rhodoxanthus) – jedovatý.
Hřib satanovitý (Boletus satanoides) – jedovatý.
Hřib medotrpký (Boletus radicans) – nejedlý.
Hřib Le Galové (Boletus legaliae) – jedovatý.
Hřib kovář (Boletus erythropus) – jedlý.
Hřib koloděj (Boletus luridus) – jedlý.
Hřib kříšť (Boletus calopus) – nejedlý.

Hlavně za syrova a pokud není dobře tepelně zpracován způsobuje silné žaludeční a střevní potíže, tak zvané otravy s gastroenteritickým syndromem. Varem se jeho toxiny rozkládají. Nelze doporučit ke sběru i když dobře tepelně zpracovaný je neškodný. Velký úbytek tohoto hřibu způsobují kyselé deště. Je to mykorhizní houba. S hřibem kovářem a kolodějem si jej pletou hlavně začátečníci.

Zdrojový popis: BioLib.cz