Rosolovka listovitá – Tremella foliacea

(Pers. ex S. F. Gray) Pers.

Podzim, zima

Nejedlá

říše Fungi – houby » třída Tremellomycetes – houby mozkovkovité » řád Tremellales – rosolovkotvaré » čeleď Tremellaceae – rosolovkovité

Vědecká synonyma

Exidia foliacea(Pers.) P. Karst.
Exidia saccharina var. foliacea (Pers.) anon. ined.
Gyraria foliacea (Pers.) Gray
Phaeotremella pseudofoliacea Rea
Tremella fimbriata Pers.
Tremella foliacea var. fimbriata (Pers.) S. Lundell
Tremella foliacea var. pseudofoliacea (Rea) Kobayasi
Tremella foliacea var. succinea (Pers.) Neuhoff
Tremella nigrescens Fr.
Tremella succinea Pers.

Další názvy

= rosolovka lupenitá

http://www.youtube.com/watch?v=CEWY1hX4lfo

Tento druh rosolovité houby je na Hlinecku dosti hojný. Rosolovka se začíná objevovat začátkem podzimu a končí mi tu závěrem zimy. V létě se neobjevuje, protože je na ni velké teplo a sucho. Rosolovce vyhovuje velká vzdušná vlhkost a dlouho trvající deště. V zimních měsících ji najdu zmrzlou na kost. Po roztátí ještě chvilku živoří a poté se rozkládá na kaši. Nejvíce ji nacházím u řeky Chrudimky v buko-olšině a poté v pralesních prostorech, nejvíce však v pralese Polom. Dále ji hodně nacházím i ve smrkových porostech, na jehličnatých a listnatých pařezech. Z 80% ji nacházím na buku. Rosolovka je bez vůně a chuti. Tento druh je nejedlý.

Popis

Plodnice 3 – 15 cm široká, 2-5 cm vysoká, poloprůsvitná, bývá složená ze zprohýbaných až kadeřavých lupínků, pevně stlačená do listovitých laloků, až výrazně mozkovitě laločnatá, karamelově hnědá až oranžově načervenale hnědá. Po vyschnutí je chrupavčitá barvy skoro černé a po opětném navlhčení nabývá původní tvar rosolovitě pružný. Takto může přetrvávat dlouhé měsíce.

Dužnina silně želatinózní, chuti nevýrazné a vůně je též nevýrazná.
Výtrusný prach bílý, výtrusy skoro kulovité nebo vejčité, hladké, bezbarvé, velikosti 10-13 x 6-9 µm.

Ekologie

Výskyt podzim, zima na listnatých mrtvých stromech a větvích v lesích a parcích. Zvláště osídluje břízy a duby. Najdeme ji ale někdy také na jehličnatých stromech např. borovice, smrk, jedle, kde vytváří drobnější plodnice zbarvené hnědofialově. Dosti často na řezných plochách pařezů

Nejedlá.

Možné záměny

Boltcovitka ucho Jidášovo (Auricularia auricula-judae), která má tvar ucha, kožovitou konzistenci a roste na kmeni a větvích černého bezu a je jedlá. Bolcovitka kozlovitá (Auricularia mesenterica), jež má lasturovité plodnice přirostlé k substrátu bokem, z vrchní strany různobarevně páskovitá ze spodní strany je žilkovaná, barvy šedofialové. Je jedlá. Černorosol bukový (Exidia glandulosa), jež je smolově černý a lesklý, nejedlý. Černolosol uťatý (Exidia truncata), jež je též smoločerný lesklý a také nejedlý. Mozkovka rosolovitá (Ascotremella faginea), jež je kompaktnější, výrazněji hnědofialová, laločnatá a patří mezi vřeckovýtrusé houby. Je nejedlá.

Zajímavosti

Někdy tvoří docela hezké útvary. Zřejmě parazituje na kornatcovitých houbách. Někteří lidé ji i konzumují. Rosolovky listovité rostoucí na jehličnanech se v některé odborné literatuře uvádějí jako Rosolova listovitá jantarová Tremella foliacea var. succinea nebo Tremella foliacea var. violascens. Dle Fungora se jedná o jeden a ten samý druh.

Zdrojový popis: BioLib.cz