Holubinka smrdutá – Russula foetens
Holubinka smrdutá – Russula foetens
(Pers.) Pers.
VI. – XI.
Nejedlá
říše Fungi – houby » třída Agaricomycetes – stopkovýtrusé » řád Russulales – holubinkotvaré » čeleď Russulaceae – holubinkovité
Vědecká synonyma
Agaricus foetensPers.
Russula foetens (Pers. ex Fr.) Fr.
Russula foetens (Pers. ex Fr.) Fr.
Tato holubinka mi zde na Hlinecku roste dosti hojně, jenže ji nemám pořádně nafocenou. Letos vše napravím. 
Nejbližší lokalita je cca 700 metrů od baráku na hrázi jednoho rybníka. Roste pod osikami. Dále ji nacházím v různých biotopech. Vyhovuje ji naše kyselá půda. Holubinka smrdutá za vlhkého počasí má slizký, lepkavý klobouk. Za suchého je suchý, trochu popraskaný, který se odlupuje od kraje klobouku. Má strašně hořkou, pálivou chuť. Tento druh holubinky je nejedlý, dokonce mírně jedovatý, které způsobují žaludeční obtíže, ale bez nějakých dalších nebo trvalých následků, tudíž je nejedlá.
Nejbližší lokalita je cca 700 metrů od baráku na hrázi jednoho rybníka. Roste pod osikami. Dále ji nacházím v různých biotopech. Vyhovuje ji naše kyselá půda. Holubinka smrdutá za vlhkého počasí má slizký, lepkavý klobouk. Za suchého je suchý, trochu popraskaný, který se odlupuje od kraje klobouku. Má strašně hořkou, pálivou chuť. Tento druh holubinky je nejedlý, dokonce mírně jedovatý, které způsobují žaludeční obtíže, ale bez nějakých dalších nebo trvalých následků, tudíž je nejedlá.Popis
Klobouk 5 – 18 cm v průměru, v mládí kulovitý, posléze vyklenutý, často zprohýbaný. Okraj má dlouze a hluboce rýhovaný, Povrch je slizký, barvy světle nebo špinavě okrové, někdy žlutohnědé až rezavě skvrnité. Za vlhka značně zrosolovatělá a slizká až mazlavá, za sucha lesklá a daleko slupitelná.
Lupeny krátce připojené, někdy až volné, vidlené, barvy slámově žluté s nažloutlými kapénkami, ve stáří rezavě skvrnité od zaschlých kapiček tekutiny.
Třeň 6 – 13 cm vysoký, 1,5 – 3,5 cm tlustý, válcovitý, ve stáří dutý, barvy bílé nebo bělavé, od báze okrově až rezavě hnědnoucí.
Dužnina nažloutlá, vůně odporná, chuť palčivá.
Lupeny krátce připojené, někdy až volné, vidlené, barvy slámově žluté s nažloutlými kapénkami, ve stáří rezavě skvrnité od zaschlých kapiček tekutiny.
Třeň 6 – 13 cm vysoký, 1,5 – 3,5 cm tlustý, válcovitý, ve stáří dutý, barvy bílé nebo bělavé, od báze okrově až rezavě hnědnoucí.
Dužnina nažloutlá, vůně odporná, chuť palčivá.
Ekologie
Výtrusný prach světle smetanový, výtrusy skoro kulovité bradavčité ostnité, amyloidní, velikosti 7,5-10 x 6,5-9 µm.
Výskyt červen až listopad v listnatých i jehličnatých lesích a kyselých doubravách. Upřednostňuje kyselou půdu, jednotlivě nebo ve skupinách. Roste i v sušším období. Vyskytuje se i v Alpách a Vysokých Tatrách v porostech dryádky.
Výskyt červen až listopad v listnatých i jehličnatých lesích a kyselých doubravách. Upřednostňuje kyselou půdu, jednotlivě nebo ve skupinách. Roste i v sušším období. Vyskytuje se i v Alpách a Vysokých Tatrách v porostech dryádky.
Nejedlá.
Možné záměny
holubinka tmavolemá (Russula illota) – nejedlá
holubinka hořkomandlová (Russula grata) – nejedlá
holubinka nejvonnější (Russula fragrantissima) – nejedlá
holubinka hořkomandlová (Russula grata) – nejedlá
holubinka nejvonnější (Russula fragrantissima) – nejedlá
Zajímavosti
Snadno poznatelná podle rýhovaného klobouku a odporného pachu. Vzhledově též nic moc. Je to mykorhizní druh.
Literatura
Internetové stránky 2002.
Houby. Autor Ladislav Hagara, Vladimír Antonín, Jiří Baier 1999 str. 306.
Houby. Autor Mirko Svrček 1996 str. 256.
Co víme o houbách. Autor Jaroslav Klán 1989 str. 193, 254.
Houby Československa v jejich životním prostředí. Autor Albert Pilát. 1969 str. 78, 154, bar. příl. 4/8 a příl. 88/171.
Houby. Autor Ladislav Hagara, Vladimír Antonín, Jiří Baier 1999 str. 306.
Houby. Autor Mirko Svrček 1996 str. 256.
Co víme o houbách. Autor Jaroslav Klán 1989 str. 193, 254.
Houby Československa v jejich životním prostředí. Autor Albert Pilát. 1969 str. 78, 154, bar. příl. 4/8 a příl. 88/171.
Zdroj popisu: BioLib.cz
Posted in A - Z / Kudlův atlas hub
Napsat komentář