Čirůvka špinavá – Lepista sordida
Čirůvka špinavá – Lepista sordida
(Fr.) Sing.
IX. – XII.
Jedlá
říše Fungi – houby » třída Agaricomycetes – stopkovýtrusé » řád Agaricales – pečárkotvaré » čeleď Tricholomataceae – čirůvkovité
Vědecká synonyma
Agaricus sordidusFr.
Gyrophila nuda var. lilacea Quél.
Lepista sordida var. ianthina Bon
Lepista sordida var. lilacea (Quél.) Bon
Lepista sordida var. obscurata (Bon) Bon
Rhodopaxillus sordidus (Fr.) Maire
Rhodopaxillus sordidus f. obscuratus Bon
Tricholoma sordidum (Fr.) P. Kumm.
Gyrophila nuda var. lilacea Quél.
Lepista sordida var. ianthina Bon
Lepista sordida var. lilacea (Quél.) Bon
Lepista sordida var. obscurata (Bon) Bon
Rhodopaxillus sordidus (Fr.) Maire
Rhodopaxillus sordidus f. obscuratus Bon
Tricholoma sordidum (Fr.) P. Kumm.
Tato čirůvka je sestřičkou čirůvky fialové. Roste mi na hrázi rybníku a na kraji smrčiny. Má jiné zbarvení, než klasická čirůvka fialová. Roste mi tu ve třech vybarvení. Světle růžová a světle fialová až šedá a třetí je dvoubarevná, ale o čirůvku dvoubarvou se nejedná. Je to vynikající jedlá houba, která tu roste spíše koncem října a začátkem listopadu.Popis
Klobouk má průměr 4-6 cm, v mládí je klenutý s podvinutým okrajem, později poklicový, rozložený až nálevkovitý, s okrajem zvlněným až laločnatým, někdy se středovým hrbolem. Povrch klobouku je hladký, lysý, hygrofánní, v mládí a za vlhka má šedorůžovou, růžovofialovou až fialovou barvu, později hnědofialovou, hnědošedou, za sucha bledne, ztrácí fialové tóny, je nahnědlý s tmavším středem.
Lupeny jsou husté, u třeně zaobleně připojené nebo malým zoubkem přirostlé, v mládí světle fialové, pak našedlé až šedohnědé.
Třeň je válcovitý nebo kyjovitý, může být prohnutý, 3-6 cm dlouhý a 0,5-1 cm tlustý, má vláknitý povrch, za vlhka hnědě žíhaný na fialovém podkladu, za sucha špinavě hnědavý.
Dužnina je tenká, křehká, za vlhka šťavnatá, nafialovělá až šedavá, za sucha a ve stáří bělavá, vatovitá. Chuť i vůně je nevýrazně zemitá. Výtrusný prach je šedě narůžovělý, výtrusy bezbarvé, vejčité, bradavčitě ostnité, 6-7 × 3,5-4 μm velké.
Rozšíření
Je rozšířená v Evropě.
Ekologie
Vyrůstá v září až prosinci v lesích na tlejících rostlinných zbytcích, většinou ale mimo les na místech bohatých na dusík – na loukách, pastvinách, v parcích, zahradách, i na kompostech a na polích. Objevuje se jednotlivě i v trsech.
Záměny
Je podobná čirůvce fialové (Lepista nuda), která je mnohem robustnější, má výraznou aromatickou vůni.
Využití
Je to jedlá a chutná houba.
Zdrojový popis: Botany.cz
Čirůvky na způsob pstruhů
8 velkých plodnic čirůvek
hladká mouka
drcený kmín
sůl
mletý bílý pepř
olej
hladká mouka
drcený kmín
sůl
mletý bílý pepř
olej
Čirůvky nakrájíme podélně na silné plátky, osolíme, opepříme a necháme chvíli odležet. Obalíme je v mouce, posypeme kmínem a ve vyšší vrstvě rozehřátého tuku smažíme po obou stranách dozlatova. Jednotlivé porce hub posypeme sekanou petrželkou, přidáme plátky citronu. Podáváme s vařenými brambory.
Posted in A - Z / Kudlův atlas hub
Napsat komentář