Helmovka tuhonohá – Mycena galericulata
Helmovka tuhonohá – Mycena galericulata
(Scop. Ex Fr.) S. F. Gray
V. – XI.
Jedlá
říše Fungi – houby » třída Agaricomycetes – stopkovýtrusé » řád Agaricales – pečárkotvaré » čeleď Mycenaceae
Vědecká synonyma
Agaricus galericulatusScop.
Agaricus radicatellus Peck
Agaricus rugosus Fr.
Collybia rugulosiceps Kauffman
Mycena berkeleyi Massee
Mycena galericulata var. albida (Pers.) Roussel, 1806
Mycena galericulata var. galericulata (Scop.) Gray
Mycena radicatella (Peck) Sacc.
Mycena rugosa (Fr.) Quél., 1872
Mycena rugulosiceps (Kauffman) A.H. Sm.
Agaricus radicatellus Peck
Agaricus rugosus Fr.
Collybia rugulosiceps Kauffman
Mycena berkeleyi Massee
Mycena galericulata var. albida (Pers.) Roussel, 1806
Mycena galericulata var. galericulata (Scop.) Gray
Mycena radicatella (Peck) Sacc.
Mycena rugosa (Fr.) Quél., 1872
Mycena rugulosiceps (Kauffman) A.H. Sm.
Další názvy= helmovka tuhá
= helmovka vrásčitá
= helmovka zahájevá
= helmovka vrásčitá
= helmovka zahájevá
Další druh rodu Mycena
Popis
Klobouk 2-6 cm v průměru, v mládí zvoncovitý, později plochý, tuhý, jemně vrásčitý, na vrcholu s hrbolkem, za sucha hustě svraskalý, okraj prosvítavě rýhovaný. Barvy šedobílé až šedohnědé, na středu tmavší.
Lupeny jsou prořídlé, tlusté, krátce připojené nebo zoubkem sbíhavé, ve stáří na bázi spojené, barvy bílé až našedlé, ve stáří mají růžový nádech.
Třeň 4-10 cm dlouhý, 0,2-0,5 cm tlustý, válcovitý, většinou prohnutý, často bočně stlačený, lesklý, tuhý a pružný, na bázi kořenovitě zakončený s hojným vlášením. Barvy béžové až nahnědlé.
Dužnina je vodnatá, šedá, vůně slabě okurkově moučná, chuť mírná až slabě okurkově moučná.
Výtrusný prach bílý, výtrusy široko vejčité, 8-13 x 6-8 µm velké.
Lupeny jsou prořídlé, tlusté, krátce připojené nebo zoubkem sbíhavé, ve stáří na bázi spojené, barvy bílé až našedlé, ve stáří mají růžový nádech.
Třeň 4-10 cm dlouhý, 0,2-0,5 cm tlustý, válcovitý, většinou prohnutý, často bočně stlačený, lesklý, tuhý a pružný, na bázi kořenovitě zakončený s hojným vlášením. Barvy béžové až nahnědlé.
Dužnina je vodnatá, šedá, vůně slabě okurkově moučná, chuť mírná až slabě okurkově moučná.
Výtrusný prach bílý, výtrusy široko vejčité, 8-13 x 6-8 µm velké.
Ekologie
Výskyt květen až listopad, jednotlivě nebo v trsech, bučiny v nížinách a pahorkatinách, půdy ochuzené a kyselé, na kmenech a větvích odumřelých listnatých stromů ukrytých pod zemí. V šipákových a teplomilných doubravách, kyselé květnaté bučiny. Roste na větvích i kmenech, ale také na opadu
Jedlá.
Zajímavosti
Sbírají se jen kloboučky. Dobrá do polévek. Cystidy má s prstovitými vychlípeninami. Občas je zjištěna u této helmovky apogamie, což znamená že bazídie nese jen dvě jednojaderné haploidní spory.
Literatura
Internetové stránky 2003.
Houby. Autor Ladislav Hagara, Vladimír Antonín, Jiří Baier 1999 str. 194.
Co víme o houbách. Autor Jaroslav Klán 1989 str. 43, 70, 192, 194.
Kapesní atlas hub 2. Autoři Antonín Příhoda, Ladislav Urban, Věra Ničová-Urbanová, Ladislav Urban ml. 1987str. 156.
Mykologický sborník č. 1-2 str. 32, rok 1970.
Houby Československa v jejich životním prostředí. Autor Albert Pilát 1969 str. 84, 131.
Houby. Autor Ladislav Hagara, Vladimír Antonín, Jiří Baier 1999 str. 194.
Co víme o houbách. Autor Jaroslav Klán 1989 str. 43, 70, 192, 194.
Kapesní atlas hub 2. Autoři Antonín Příhoda, Ladislav Urban, Věra Ničová-Urbanová, Ladislav Urban ml. 1987str. 156.
Mykologický sborník č. 1-2 str. 32, rok 1970.
Houby Československa v jejich životním prostředí. Autor Albert Pilát 1969 str. 84, 131.
Zdrojový popis: BioLib.cz
Posted in A - Z / Kudlův atlas hub
Napsat komentář