Březovník obecný – Piptoporus betulinus
Březovník obecný – Piptoporus betulinus
(Bull.) P. Karst.
IV. – XII.
Nejedlý
říše Fungi – houby » třída Agaricomycetes – stopkovýtrusé » řád Polyporales – chorošotvaré » čeleď Fomitopsidaceae – troudnatcovité
Vědecká synonymam
Agarico-pulpa pseudoagaricon Paulet
Boletus betulinus Bull.
Boletus suberosus Batsch
Boletus suberosus Wulfen
Fomes betulinus (Bull.) Fr.
Placodes betulinus (Bull.) Quél.
Polyporus betulinus (Bull.) Fr.
Ungularia betulina (Bull.) Lázaro Ibiza
Ungulina betulina (Bull.) Pat.
Boletus betulinus Bull.
Boletus suberosus Batsch
Boletus suberosus Wulfen
Fomes betulinus (Bull.) Fr.
Placodes betulinus (Bull.) Quél.
Polyporus betulinus (Bull.) Fr.
Ungularia betulina (Bull.) Lázaro Ibiza
Ungulina betulina (Bull.) Pat.
Březovník obecný je rozšířen v celém mírném pásmu severní polokoule, všude, kde rostou břízy. Na jiných dřevinách nalezen nebyl. Březovník obecný napadá živé břízy, jsou infikovány v místech poranění kmenů nebo odlomení větví. Plodnice se také objevují na odumřelých, padlých kmenech a větvích a jsou zdrojem nákazy pro živé břízy. Vyvolává hnědou destrukční hnilobu. Březovník je sice nejedlý, ale obsahuje protirakovinné látky a v některých zemích z jeho mladých plodnic připravují různé odvary a čaje. Bylo objeveno, že v březovníku se vyskytují sloučeniny s cytostatickými účinky. Bohužel jejich farmakologické využití limituje skutečnost, že většinou nesplňují podmínky k uvedení do výroby. Rozdrcené syrové plodnice březovníku nebo jejich lihový extrakt se v lidovém léčitelství používají proti rakovině žaludku.
Popis
Klobouk 5 – 20 cm široký, 7-15 cm odstávající od substrátu, 2-5 cm silný, až kopytovitý vějířovitý. Je přisedlý nebo přirostlý třeňovitě zúženým bokem k substrátu. Tvarem je v mládí kulovitý pak polokulovitý, vyklenutý až ploše vyklenutý, s výrazným valem na okraji, hladký, lysý, bez pásů, bělavý v mládí, pak okrově hnědý až šedohnědý. Papírovitá pokožka ve stáří rozpukává.
Rourky jsou 0,2-0,8 cm vysoké, křehké, v mládí bělavé, později okrově nahnědlé, ve stáří až hnědé. Póry jsou drobné, bílé, špinavě nahnědlé až našedlé a při ústí jsou ojíněné. U zralých plodnic se rourky dají lehce oddělit od dužniny.
Dužnina je bílá, na průřezu trochu mramorovaná. V mládí je měkká a šťavnatá, později vatovitě korkovitá, suchá, drobivá a velmi lehká. Vůně poněkud nakyslá a chuť taktéž mírně nakyslá.
ýtrusný prach je barvy bílé, výtrusy jsou válcovié, prohnuté ve tvaru rohlíku, hladké, bezbarvé, velké 5-6,5 x 1,5-2 µm.
Rourky jsou 0,2-0,8 cm vysoké, křehké, v mládí bělavé, později okrově nahnědlé, ve stáří až hnědé. Póry jsou drobné, bílé, špinavě nahnědlé až našedlé a při ústí jsou ojíněné. U zralých plodnic se rourky dají lehce oddělit od dužniny.
Dužnina je bílá, na průřezu trochu mramorovaná. V mládí je měkká a šťavnatá, později vatovitě korkovitá, suchá, drobivá a velmi lehká. Vůně poněkud nakyslá a chuť taktéž mírně nakyslá.
ýtrusný prach je barvy bílé, výtrusy jsou válcovié, prohnuté ve tvaru rohlíku, hladké, bezbarvé, velké 5-6,5 x 1,5-2 µm.
Ekologie
Výskyt duben až prosinec hojně jednotlivě nebo ve skupinách v březových hájích a smíšených lesích s převahou bříz parazituje na živých pak i odumřelých kmenech a větvích bříz.
Nejedlý.
Možné záměny
Pstřeňovec dubový (Buglossoporus pulvinus) který je vzácný, na okraji měkké plodnice nemá sterilní val. Barvy bělavé až žluohnědé. Vyskyt na dubech. Je taktéž nejedlý.
Zajímavosti
Tvoří jednoleté až dvouleté plodnice plodnice. Někteří lidé jej používají na čajový vývar z důvodu toho, že v jeho dužnině byla zjištěna látka betulin, která brzdí růst nádorových buněk. Rychle rozkládá dřevo hnilobou zpočátku bílou, později červenohnědou s kostkovitým rozpadem. Takto rozložené dřevo, které lze v prstech rozemnout na prášek, používali ve Švýcarsku k čištění součástek do hodinek. Jinak ze střední části se vyráběli malinké hranolky, které používají sběratelé hmyzu. Je to však nejnebezpečnější houba pro břízy. Pro rozmnožování má bipolární mechanizmus.
Na Březovníku parazituje z hub Masenka citrónová (Hypocrea lactea) – pokud je plodnice na stromě a nedohub oranžový (Hypomyces aurantius) – pokud leží plodnice na zemi.
Plodnice vytváří teprve tehdy, když hostitelský strom odumírá. Někteří autoři uvádí dokonce mladé plodnice jako jedlé.
Na Březovníku parazituje z hub Masenka citrónová (Hypocrea lactea) – pokud je plodnice na stromě a nedohub oranžový (Hypomyces aurantius) – pokud leží plodnice na zemi.
Plodnice vytváří teprve tehdy, když hostitelský strom odumírá. Někteří autoři uvádí dokonce mladé plodnice jako jedlé.
Zdroj: BioLib
Posted in A - Z / Kudlův atlas hub
Napsat komentář