Bělochoroš severský – Climacocystis borealis

(Fr.) Kotl. & Pouzar (1958)

IV. – XI.

Nejedlý

říše Fungi – houby » třída Agaricomycetes – stopkovýtrusé » řád Polyporales – chorošotvaré » čeleď Fomitopsidaceae – troudnatcovité

Vědecká synonyma

Climacocystis borealis(Fr.) Kotl. & Pouzar (1958)

Abortiporus borealis(Fr.)

Bjerkandera borealis(Fr.) P. Karst.1881

Bjerkandera irpicoidesP. Karst.1905

Boletus borealis(Fr.) Wahlenb.1826

Daedalea borealis(Fr.) Quél.1886

Daedalea borealis(Wahlenb.) Quél.1886

Grifola pacifica(Kauffman) Kauffman1930

Heteroporus borealis(Fr.) Bondartsev & Singer1941

Inonotus irpicoides(P. Karst.) Sacc.1912

Leptoporus borealis(Fr.)

Polyporus ambiens(P. Karst.) Sacc. & Trotter1912

Polyporus borealisFr.1821

Polyporus irpicoides(P. Karst.) Sacc. & Trotter, 1943

Polyporus pacificusKauffman, 1930

Polyporus piceusVelen.1922

Polystictus borealis(Fr.) Gillot & Lucand1890

Postia borealis(Fr.) P. Karst.1879

Spongipellis ambiensP. Karst.1906

Spongipellis borealis(Fr.)

Tyromyces borealis(Fr.) Imazeki1943

Další názvy

= plstnateček severský

Tuto houbičku jsem poprvé viděl a fotografoval v září 2010, při sběru hub na Hlineckou výstavu. Je pravdou, že do pralesa jezdím delší dobu, čili jsem už tento druh asi viděl dříve. Plstnáček severský roste v tomto pralese na třech místech. Na tomto místě jej právě nacházím už třetím rokem. První rok rostl na tomto kmenu ve dvou plodnicích, další rok byl kmen více obrostlý a třetím rokem kmen vypadal takto, jako je zde na fotografiích. Bělochoroš upřednostňuje vyšší horské polohy. Roste na povrchujednotlivě nebo ve skupinách střechovitě nad sebou na kořenech, pařezech a odumřelých kmenech jehličnanů, převážně smrků. Ve větším množství se často objevují v polomech, jak se už zde zmiňuji. Způsobuje bílou hnilobu dřeva. Je nejedlý, bez výrazně hořké chuti.

Popis

Klobouk 4-15 cm v průměru, polokruhovitý až ledvinovitý, přisedlý, někdy zúženým bokem přirostlý, povrch hlavně v mládí drsně chlupatý. Barvy v mládí bílé až krémové, později okrové.
Rourky 0,2-0,3 cm dlouhé, bíle zbarvené. Póry hranaté, taktéž bílé barvy.

Ekologie

Výskyt duben až listopad na živých a mrtvých kmenech jehličnanů zejména v přirozených smrčinách. Upřednostňuje smrky a horské polohy. Vzácně se objeví i na listnáčích a najdeme jej i v nižších polohách.