Holubinka chromová – Russula claroflava
Holubinka chromová – Russula claroflava
Grove
VII. – X.
Jedlá
říše Fungi – houby » třída Agaricomycetes – stopkovýtrusé » řád Russulales – holubinkotvaré » čeleď Russulaceae – holubinkovité
Vědecká synonyma
Russula constansBritzelm.
Russula decolorans var. constans (Britzelm.) P. Karst.
Russula flava (Romell) Romell
Russula ochroleuca var. claroflava (Grove) Cooke
Russula decolorans var. constans (Britzelm.) P. Karst.
Russula flava (Romell) Romell
Russula ochroleuca var. claroflava (Grove) Cooke
Tato holubinka zde roste dle prostředí. Z 90% roste na mokřadech, rašeliništích, hlavně v mechu. Po vydatnějších deštích ji najdu i ve vysokém smrkovém porostu, ale vždy musí být v blízkosti bříza. Holubinka chromová je mykorhizní právě s tímto stromem. Zbylých 10% nacházím holubinku v březových alejích. Holubinky – to je jeden z nejrozšířenějších druhů hub a můžeme je najít prakticky vždy a všude, jako např. tento druh začíná růst už v červnu a proto ji nalézám mezi prvními holubinkami. Holubinka chromová je jedlá, ale záleží, za jakého počasí ji najdeme. Při suchém počasí má tento druh holubinky trochu štiplavou chuť a nahořklou. Při vlhčím počasí je dobrá. Když je málo hub, tak tento druh seberu, ale jinak dávám přednost jejímu podobnému druhu holubince odbarvené, která má pro mne lepší chuť. Většina holubinek je hodně červivá i okousaná od slimáků. V mém Top žebříčku je holubinka jako taková řazená na přední místa!
Popis
Klobouk průměr 5 – 12 cm, ne příliš masitý, v mládí polokulovitý a s podvinutým okrajem, v dospělosti až vmáčklý, masitý, tvrdý a pevný, pokožka silná, za vlhka velmi slizká a lesklá, za sucha matná, jednobarevná, chromově žlutá, citrónově žlutá nebo oranžově žlutá, do poloviny až 2/3 slupitelná.
Lupeny dosti husté, krátce připojené, často vidlené, křehké, v mládí bělavé, v dospělosti máslově žluté, ve stáří a poraněním šednoucí.
Třeň 4 – 9 cm vysoký, 1 – 2 cm tlustý, plný, válcovitý, pevný, v dospělosti houbovitě vycpaný, podélně jemně vrásčitý, na vrcholu ojíněný, nížeji lysý, bělavý (bez fialových či červených tónů), ve stáří s šedými žilkami. Poraněním a stářím šednoucí až zvolna černající.
Dužnina dosti tlustá, tvrdá, pevná, bělavá, po rozkrojení a ve stáří se zbarvuje šedě až šedočerně, většinou s nasládlou vůní, chuť je v mládí natrpklá, později mírná, nasládlá.
Výtrusný prach bělavý až světle okrový, výtrusy jsou oválné, stěny mají porostlé osténky a jsou 8-10 x 7-8 µm.
Lupeny dosti husté, krátce připojené, často vidlené, křehké, v mládí bělavé, v dospělosti máslově žluté, ve stáří a poraněním šednoucí.
Třeň 4 – 9 cm vysoký, 1 – 2 cm tlustý, plný, válcovitý, pevný, v dospělosti houbovitě vycpaný, podélně jemně vrásčitý, na vrcholu ojíněný, nížeji lysý, bělavý (bez fialových či červených tónů), ve stáří s šedými žilkami. Poraněním a stářím šednoucí až zvolna černající.
Dužnina dosti tlustá, tvrdá, pevná, bělavá, po rozkrojení a ve stáří se zbarvuje šedě až šedočerně, většinou s nasládlou vůní, chuť je v mládí natrpklá, později mírná, nasládlá.
Výtrusný prach bělavý až světle okrový, výtrusy jsou oválné, stěny mají porostlé osténky a jsou 8-10 x 7-8 µm.
Ekologie
Výskyt červenec až říjen ve vlhkých březových lesích, březových hájcích, vrchovištích a přechodových rašeliništích, ale i v lesích smíšených s vtroušenou břízou. Dává přednost kyselým půdám a chladnějším polohám. Hlavně na rašelinách mezi rašeliníkem pod Břízou pýřitou Betula pubescens Ehrh., místy i pod břízou nízkou Betula nana L., na lesních loučkách, kolem potůčků, též i pod olšemi nebo osikami.
Jedlá.
Možné záměny
holubinka odbarvená (Russula decolorans) – jedlá
holubinka hlínožlutá (Russula ochroleuca) – jedlá
holubinka žlučová (Russula fellea) – nejedlá
holubinka pružná (Russula farinipes) – nejedlá
holubinka hlínožlutá (Russula ochroleuca) – jedlá
holubinka žlučová (Russula fellea) – nejedlá
holubinka pružná (Russula farinipes) – nejedlá
Zajímavosti
Je chutná, vhodná zejména k úpravě za čerstva. Mladé plodnice jsou dobré i v octě. Je to mykorhizní druh.
Někteří autoři ji nedoporučují sbírat, údajně prý nemá dobrou chuť. Já ji sbírám též v menším množství, protože plodnice jsou velmi brzo značně červivé.
Někteří autoři ji nedoporučují sbírat, údajně prý nemá dobrou chuť. Já ji sbírám též v menším množství, protože plodnice jsou velmi brzo značně červivé.
Zdroj popisu: BioLib
Posted in A - Z / Kudlův atlas hub
Napsat komentář