Hřib plstnatý – Boletus subtomentosus

L.1753

VI. – X.

Jedlý

říše Fungi – houby » třída Agaricomycetes – stopkovýtrusé » řád Boletales – hřibotvaré » čeleď Boletaceae – hřibovité

Vědecká synonyma

Boletus lanatus Rostk.1844

Boletus leguei Boud.1894

Boletus striipes Fr.1874

Boletus subtomentosus f. leguei (Boud.) Vassilkov1970

Boletus subtomentosus var. lanatus (Rostk.) Smotl.1912

Boletus subtomentosus var. marginalis Boud.1907

Boletus xanthus (E.-J. Gilbert) Merlo1980

Ceriomyces subtomentosus (L.) Murrill1909

Leccinum subtomentosum (L.) Gray1821

Xerocomopsis subtomentosus (L.) Reichert1940

Xerocomus ferrugineus var. leguei (Boud.) Bon1994

Xerocomus lanatus (Rostk.) Singer1946

Xerocomus leguei (Boud.) Montegut ex Bon1985

Xerocomus subtomentosus (L.) Fr.1821

Xerocomus subtomentosus f. xanthus E.-J. Gilbert1931

Xerocomus subtomentosus var. leguei (Boud.) Maire1933

Xerocomus xanthus (E.-J. Gilbert) Contu1989

Xerocomus xanthus (E.-J. Gilbert) Curreli1989

Další názvy

= hřib kozí pysk
= hřib poddoubník
= kožešník plstnatý
= poddoubník kozí pysk
= poddoubník obecný
= poddoubník plstnatý
= suchohřib červenohnědý
= suchohřib plstnatý
= suchohřib žlutavý
= koženáč
= kožešník
= poddoubník
= sameťáček

Hřib plstnatý tu roste dosti hojně. Roste ve všech typech lesů. Nejvíce však ve smíšených lesích, listnatých a nalézám jej i v jehličnatých lesích, převážně v smrko borovinách. Daří se mu nejvíce na krajích lesů a u cest, v úvozech, ale též rád roste v březových alejích. Roste z brzkého léta a poté na podzim, nejhojněji v září. Za suchého počasí roste a bývá dosti červavý. Za vlhkého počasí bývá zdráv, ale zase dosti plesnivý – nedohub. Hřib plstnatý je jedlý, všestranně použitelný do všech pokrmů. Hodí se dobře na sušení. Mám ho rád obalený v trojobalu, ale i na másle a kmíně. Je nezaměnitelný, nedá se splést se žádným nejedlým druhem. V létě maximálně s babkou, na podzim by se mohl zaměnit s hřibem sametovým, ale obě dvě houby jsou jedlé. Málo kdy se pro tento druh neshýbnu… ;-).

Popis

Klobouk průměr 3 – 12 cm sklenutý, ve stáří plochý, světle olivově hnědý, rezavě hnědý, nebo žlutoolivový, jemně sametový až plstnatě vlnatý, suchý, neslizký. Většinou nerozpraskává. Okraj v mládí podvinutý.

Rourky jsou nepravidelně dlouhé, někdy až vykousané, barvy zlatožluté až zářivě žluté, V dospělosti jsou snadno oddělitelné. Póry velké hranaté zářivě žluté, pomačkáním barvu nemění, pouze někdy slabě hnědnou.
Třeň 3-10 cm, 0,5-3 cm tlustý, válcovitý, jemně zrnitý a vláknitý, v horní polovině brázditý s velkou síťkou, dole zahrocený, plný, žlutý, někdy bledě červenohnědě žíhaný.
Dužnina je v klobouku bělavá, máslově měkká, pod pokožkou načervenalá. Ve třeni žlutá, vláknitá až tuhá. Na řezu barvu téměř nemění, někdy se zbarví lehce do modra.

Chuť je příjemná a mírná, vůně jemně houbová někdy až ovocná.
Výtrusný prach je hnědoolivový, výtrusy vřetenovitě elipsoidní, barvy světle hnědožluté, velikosti 9-14 x 5-6 µm.

Ekologie

Výskyt červen až říjen hojně v šipákových a teplomilných doubravách, dubo-habrových lesích a druhotných smíšených lesích na nevápenatých půdách, v bučinách od nížin po pahorkatinu, jehličnatých i listnatých lesích, hájích a parcích na kyselé chudé půdě většinou s brusinkou. Málo kdy na humózní půdě.

Vzácně i na ztrouchnivělém dřevě. Najdeme jej i v ochuzených kyselých nížinných bučinách v okolí Jevan, nebo na svazích na pravém břehu Berounky u Všenor.

Jedlý.

Možné záměny

hřib cizopasný (Pseudoboletus parasiticus) – jedlý.

Zajímavosti

Je to výborná houba, doporučuji k vaření, pečení i smažení. V některých atlasech bývá uváděn jako suchohřib. V buňkách mívá 2-4 jádra. Je to příležitostně mykorhizní houba. Může totiž žít i saprotrofně. V roce 1969, kdy byla nejslabší sezóna na Ostravsku v lesích v Háji u Opavy se sporadicky začal vyskytovat asi tak v polovině září.

Zdroj popisu:BioLib.cz