Hlíva dubová – Pleurotus dryinus
Hlíva dubová – Pleurotus dryinus
(Pers. ex Fr.) Kumm., 1871
VIII. – XI.
Jedlá
říše Fungi – houby » třída Agaricomycetes – stopkovýtrusé » řád Agaricales – pečárkotvaré » čeleď Pleurotaceae – hlívovité
Vědecká synonyma
Agaricus acerinusFr.
Agaricus corticatus W. Saunders
Agaricus dimidiatus Schaeffer
Agaricus dryinus Pers.
Agaricus spongiosus Fr.
Agaricus spongiosus With.
Lentinus integer Reichert
Lentinus underwoodii Peck
Lentodiopsis albida Bubák
Lentodiopsis dryina (Pers. : Fr.) Kreisel
Agaricus corticatus W. Saunders
Agaricus dimidiatus Schaeffer
Agaricus dryinus Pers.
Agaricus spongiosus Fr.
Agaricus spongiosus With.
Lentinus integer Reichert
Lentinus underwoodii Peck
Lentodiopsis albida Bubák
Lentodiopsis dryina (Pers. : Fr.) Kreisel
Tento druh hlívy jsem našel víc než na dvaceti lokalitách, ale pouze jen jednou na bukovém pařezu, jinak vždy na smrku. Ve zdejších smrkových monokulturách se hlívě dubové velice daří. Též ji nacházím u Hamerské přehrady ve smrko borovině, ze které tu mám fotografie. Tudíž se dá říct s podivem, že hlívu dubovou najdete spíše na smrku než na dubu. Nejhojnějším rokem na růst této hlívy byl loňský rok (2011), kde jsem hlívu na podzimních vycházkách skoro pravidelně nacházel.Hlíva dubová patří k jedlým tužším a méně běžným hlívám. Je velmi chutná s příjemnou oříškovou chutí, jen jak už zde píši je bohužel dosti tuhá. 
Používám ji do držkové polévky, ale i přes delší vaření, zůstává tuhá. Mám vyzkoušeno, hlívu usušit a poté rozemlít na prášek a poté ji přidávat do polévek a omáček. Kamarád hlívu používá do houbové tlačenky.
Používám ji do držkové polévky, ale i přes delší vaření, zůstává tuhá. Mám vyzkoušeno, hlívu usušit a poté rozemlít na prášek a poté ji přidávat do polévek a omáček. Kamarád hlívu používá do houbové tlačenky.Hlíva dubová roste převážně s brzkého léta a poté září a v pozdním podzimu. Na smrkách roste převážně 30 centimetrů nad zemí do výšky jednoho metru, v záhybech a poranění kmenu. Též ji nacházím na smrkových pařezech viz. fotografie. Někdy bývá tak tuhá, že nejde ani odříznout. Na lokalitě vydrží růst hodně dlouho.
PopisKlobouk 4-15 cm v průměru, vyklenutý až plochý, na okraji v mládí se zbytky vela, barvy bílé, bělavé až našedlé, od okraje žloutnoucí.
Lupeny sbíhavé, barvy bílé, krémové a ve stáří žloutnoucí a hnědě skvrnité.
Prsten – pouze prstenitá zóna brzy mizející.
Třeň 2-6 cm vysoký, 1-4 cm tlustý, výstředný až postranní, válcovitý, někdy až kuželovitý, vláknitě plstnatý, barvy bílé až krémové.
Dužnina dosti tuhá, barvy bílé, poraněním však žloutne, vůně jemná kořenná, chuť mírně oříšková.
Lupeny sbíhavé, barvy bílé, krémové a ve stáří žloutnoucí a hnědě skvrnité.
Prsten – pouze prstenitá zóna brzy mizející.
Třeň 2-6 cm vysoký, 1-4 cm tlustý, výstředný až postranní, válcovitý, někdy až kuželovitý, vláknitě plstnatý, barvy bílé až krémové.
Dužnina dosti tuhá, barvy bílé, poraněním však žloutne, vůně jemná kořenná, chuť mírně oříšková.
Ekologie
Výskyt srpen až listopad v bučinách a dalších listnatých a smíšených lesích, parcích a stromořadích, v nížinách i pahorkatinách na ochuzené kyselé půdě. Najdeme ji na pařezech a kmenech listnáčů jako jsou duby, buky, topoly, jabloně, ale najdeme ji i na jehličnanech např. na smrcích a jedlích. V podkrkonoší ji nacházím velmi často ve smrkovém lese.
Jedlá.
ZajímavostiNěkdy bývá zařazována do rodu Lentodiopsis. Co se týče rozmnožování, vzácně vytváří konidie na třeni.
Zdroj popisu: BioLib.cz
Posted in A - Z / Kudlův atlas hub
Napsat komentář