Houby na Hlinecku

Dřevomor Howeův – Hypoxylon howeanum

Dřevomor Howeův – Hypoxylon howeanum

Peck

I. – XII.

Nejedlý

říše Fungihouby » třída Sordariomycetes » řád Xylarialesdřevnatkotvaré » čeleď Xylariaceaedřevnatkovité

Vědecká synonyma

Hypoxylon coccinellumSacc.
Hypoxylon coccineum var. microcarpum Bizz.
Hypoxylon daldiniiforme P.M.D. Martin
Hypoxylon daldiniiforme P.M.D. Martin
Hypoxylon howeianum
Hypoxylon multiforme var. australe Cooke
Hypoxylon pulcherrimum Höhn.
Hypoxylon variolosum var. microcarpum (Bizz.) Traverso
Zde Vám představuji další saproparazitickou houbu – dřevomor Howeův. Tento druh houby roste převážně na habru, osice, dubu a jiných listnáčů. Můj dřevomor rostl na ulomené větvi asi javoru, alespoň beru, že byl javor nejblíže ze všech listnáčů ;-). Je to u nás nejhojnější dřevomor. Pokud má vyvinuté vláknité anamorfy, tak je i velmi snadno poznatelný. Bez anamorf je makroskopicky neodlišitelný od některých ostatních dřevomorů, nejvíce však d. červeného, který roste převážně na spadaných větví buků a též se dá zaměnit s dřevomorem hnědým, který převážně roste na větvích lísek.

S tak krásnými anamorfy jsem tento druh našel poprvé. Nejprve jsem myslel, že se jedná o dřevomor hnědý nebo červený. Při přípravě větve k fotografování, zjišťuji krásné anamorfy a tím 100% potvrzení, že se jedná o dřevomor Howeův. Tento druh je bez zápachu a chuti, čili je nejedlý. Je to zajímavá fotogenická houba.

Na Dřevokazných houbách píšou: Saprofytické houby rostou pouze na odumřelém dřevě a podílejí se na humifikaci a mineralizaci odumřelé dřevní hmoty, čímž umožňují koloběh živin. Saprofytické houby tedy nepředstavují nebezpečí pro živé stromy, ale mohou působit negativně na opracovaném dřevě v budovách a dřevěných stavbách nebo na uskladněném dřevě. Saproparazitické houby napadají nejdříve živou dřevinu a po odumření hostitele pokračují v dekompozici, nebo mohou obsadit jako saprofyt odumřelé části (kořeny nebo větve) živé dřeviny a poté jako parazit infikovat celou dřevinu.

Popis:

Plodnice (stromata) jsou polokulovité až téměř kulovité, o průměru 3-8(-15) mm, vysoké do 6 mm. Na povrchu jsou vidět ústí perithecií, která jsou zanořená do stromat. Perithecia jsou oválná, o maximálních rozměrech 0,4 × 0,5 mm. Povrch stromat má rezavou, tmavě cihlovou až kaštanovou barvu. Vnitřek stromat je černý, mezi perithecii jsou v mládí bílé až šedivé granule. Z báze mladých stromat radiálně vyrůstají nápadné svazky hnědých hyfových vláken se žlutohnědými vlákénky – synnemata anamorf (nepohlavní stadium). Konidie (nepohlavní výtrusy) jsou elipsoidní, 4-6 × 2,5-3,5 μm velké. Askospory jsou hnědé, nepravidelně elipsoidní, 6,9-8,8 × 3,4-4,8 μm velké.

Ekologie:

Vyrůstá na nedávno odumřelých větvích a odkorněném dřevu listnáčů, na ztrouchnivělém dřevu se vyskytuje vzácně. Hojný je hlavně na habrech, roste i na olši, lísce, vrbě, dubu, vzácně na bříze, buku, jasanu a kdouloni. Najdeme ho po celý rok, většinou ve velkých koloniích.
Využití: Je nejedlý.
Rozšíření: Je celosvětově rozšířený.

Záměny:

Mladé plodnice s vyvinutými synnematy anamorf jsou nezaměnitelné. Starší plodnice jsou makroskopicky nerozlišitelné od dřevomoru červeného (Hypoxylon fragiforme), který ale roste především na bukovém dřevu.
Zdroj popisu: Botany.cz

Posted in A - Z / Kudlův atlas hub


Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *