Co omezit ve stravě při vysokém krevním tlaku

Prakticky to znamená, že veškeré pokrmy by se měly spíše nedosolovat. Na omezené solení se dá jednak zvyknout, jednak je možno řadu pokrmů chuťově korigovat používáním vhodného koření, jako např. rozmarýn, libeček, oregano a podobně.

2. S omezením soli souvisí také určitá opatrnost při konzumaci minerálek. Je třeba si všimnout, jaké množství minerálních látek je přítomno, zejména jaký je obsah sodíku, a podle toho pak volit minerálky. V každém případě je vhodnější konzumovat spíše tzv. bezsolutovou vodu, tj. nápoje prakticky bez iontů.

3. S omezením soli (ale také tuku) výrazně souvisí konzumace uzenin. Naprostá většina obsahuje poměrně značné množství soli a dále také nasyceného tuku. Ten je především značnou energetickou zátěží, zejména je ale nevhodný u jedinců, kteří mají mít dietu zaměřenu i antiskleroticky. Je vhodné vědět, že i např. šunka a tzv. dietní párky obsahují povětšině alespoň 20 % tuku. Některé nedietní salámy obsahují až kolem 50 % tuku.

4. V rámci antisklerotické diety je žádoucí nejen omezení uzenin, ale vůbec omezení masa, zejména tzv. červeného. Obsahuje hodně tuku s nasycenými mastnými kyselinami, je proto energeticky hodně bohaté. V rámci diety je vhodné omezit jednak množství tuku s nasycenými mastnými kyselinami, jednak konzumovat potravu celkově energeticky méně náročnou. Místo zmíněného červeného masa je vhodné zařadit tzv. bílé maso, tj. zejména drůbež a ryby. Konkrétně právě ryby jsou většinou velmi vhodné, protože obsahují také tzv. omega 3 mastné kyseliny, které působí antiskleroticky. Doporučuje se, aby týdenní dávka ryb byla alespoň 2 x 200 g.

5. V souvislosti s omezením nasycených tuků je ale nutno upozornit, že to neznamená omezit používání kvalitních olejů. Naopak použití olejů s vysokým obsahem mono- a polynenasycených mastných kyselin je vhodné a možno říci přímo nutné. Vždyť například zmíněné omega 3 mastné kyseliny jsou přítomné jen v olejích. Tyto nenasycené mastné kyseliny jsou potřebné pro správné imunitní pochody a také pro správnou činnost mozku. Nutno jen připomenout, že tepelné zpracování ruší dvojné vazby, takže takovýto tepelně zpracovaný pokrm i na vysoce kvalitním oleji svoje nutriční výhody ztrácí, zbývá vlastně jen určitá energetická hodnota tuku.

6.Je nutné také omezit alkohol. V žádném případě nejen není vhodné, ale je přímo nebezpečné pro zhoršení hypertenze, konzumovat pravidelně větší množství alkoholu. V tomto směru je nutné upřesnění kvanta konzumovaného alkoholu. Byla uvedena maximální dávka 60 g čistého alkoholu za den (podle názorů některých odborníků na výživu platné s přihlédnutím k hypertenzi). Řada zpráv z poslední doby však ukazuje, že pravidelná konzumace alkoholu v množství větším než 30 g/den vede u většiny osob k postupnému poškozování mozku, zejména jeho šedé kůry, s následným postupným úbytkem řady funkcí s tím souvisejících. Konkrétně to znamená, že pro většinu lidí lze jako neškodnou dávku považovat např. jen 3 dcl vína, přibližně 2 lahvičky piva po 0,3 litru, či 75 ml 40 % alkoholu. Z hlediska složení alkoholu za nejvhodnější je možno považovat víno, zejména červené. Koncentráty zvyšují riziko rakoviny jícnu a žaludku, při konzumaci piva jsou zase některými autory popisovány zvýšené počty rakoviny tlustého střeva. Mimo popisovaný nepříznivý vliv alkoholu na játra, mozek, či zvýšené riziko vzniku nádorů je na místě si uvědomit, že alkohol je energeticky značně bohatý, zmíněné množství alkoholického nápoje odpovídá z hlediska energie (tj. kalorií) alespoň 3 rohlíkům.

7.K dalším dietním opatřením pro naprostou většinu osob patří omezení celkového příjmu potravy. Většina hypertoniků je buď obézních, nebo mají alespoň nadváhu, proto je nutné omezení celkového energetického příjmu. Prakticky to znamená již výše zmíněné omezení tučného masa, salámů, ale také alkoholu. Většinou je ale také žádoucí omezení celkových sacharidů, zejména tzv. volných cukrů. Znamená to omezit moučná a sladká jídla. Zde je nutno připomenout, že většina oblíbených nápojů, jako Coca-cola, Fanta a podobně, obsahují hodně cukru (například 1 litr Coca-coly má více než 80 g cukru, tj. cca 11 kostek cukru po 7 gramech).

9. Naopak v rámci zaměření diety jak vzhledem k poruše metabolismu sacharidů, tak i z řady jiných důvodů je vhodná konzumace většího množství vlákniny. Konkrétně to znamená více zeleniny a ovoce, z moučných produktů je pak vhodné upřednostnit tmavý chléb, tmavé pečivo, dalamánky a podobně.

U diety při hypertenzi platí, podobně jako u naprosté většiny dalších diet, požadavek, aby dieta byla připravena pro konkrétního jedince podle toho, jakou chorobou trpí, přesněji, jaká rizika se u něho projevují.

Zdroj: Doc. MUDr. Lubomír Kužela, DrCs. a Eva Patlejchová – Dieta při hypertenzi, Nakladatelství Triton
Kniha obsahuje recepty na jídla při hypertenzi