Černorosol chrupavčitý – Exidia cartilaginea

Lund. & Neuh.

I.-XII.

Nejedlý (ohrožený)

říše Fungi – houby » třída Agaricomycetes – stopkovýtrusé » řád Auriculariales – boltcovitkotvaré » čeleď Exidiaceae – černorosolovité

Vědecká synonyma

Tremella albida Hudson 1778 ss. Sommerfelt 1826

Další perličku, ne zas tak velkou, ale nenachází se každý den, řadí se do kategorie ohrožených druhů a je to zde zmiňovaný černorosol chrupavčitý. Našel jsem ho po druhé v životě při průzkumu zajímavých míst v okolí Nové Hutě. Krásné okolí, které mě okouzlilo. Kolem cesty rostlo několik starých líp a na jedné ulomené větvi byl tento krasavec. Nová Huť se nachází v CHKO Žďárské Vrch ve výšce kolem 700 metrů nad mořem. Tento druh je dalším druhem v mé sbírce. Černorosol chrupavčitý není jedlý.

Zástupci čeledi Exidiaceae patří mezi nižší houby stopkovýtrusé a rostou převážně na odumřelém a tlejícím dřevě, vzácně i na živých kmenech a větvích. Plodnice vyrůstají ponejvíce za vlhkého a chladného počasí, kdy mají rosolovitou a pružnou konzistenci. Za suchého počasí plodnice černorosolů zasychají a tvoří tenké tmavé povlaky, které však po navlhčení či za deště obnoví svůj původní vzhled.

Popis

Plodnice 0,5-3 cm v průměru, bochánkovitá, houževnatá, chrupavčitě rosolovitá, na povrchu zvlněná, přisedlá k substrátu. Barvy nejdříve čistě bílé, později světle hnědé.
Dužnina je chrupavčitě rosolovitá.
Výtrusný prach bílý, spory válcovité, jitrnicovitě prohnuté, velikosti 10-13 x 4-5 m.

Naměřeny výtrusy 1.4.2009 11,2 x 4,2 µm.

Ekologie

Výskyt leden až prosinec od pahorkatin do nižších horských poloh na mrtvém dřevě listnáčů a spadaných větvích. Najdeme jej na přirozených stanovištích, jako jsou habřiny s lípou a dále pak v alejích starých stromů a parcích. Upřednostňuje lípy a javory. Často pokrývá velké plochy tohoto substrátu.

Nejedlý.