Jedlé houby se dají sbírat i v lednu

Žďársko – Příznivci houbaření si nevybrali pomyslnou dovolenou ani v prvním měsíci letošního roku. Díky teplotám stoupajícím nad nulu a pozvolné oblevě sněhu, která panovala v uplynulých týdnech, vyrazili na houby rovněž uprostřed zimního období.

Zimní houby totiž mrazem nikterak nestrádají a po rozmrznutí rostou dál jako by nic. Podle Jiřího Laštůvky, vášnivého houbaře a předsedy mykologického kroužku v Hlinsku, který prochází lesy na hranicích chrudimského a žďárského okresu, teplé počasí v první polovině ledna nastartovalo růst hned několika zajímavých druhů hub, s nimiž se setkává obvykle až na jaře, konkrétně v březnu a dubnu. „Šlo nejčastěji o jehnědku lískovou, různé druhy helmovek nebo špiček. Kromě toho se začali objevovat také červení krasavci, vzácný ohnivec rakouský a zimní,“ vyjmenoval své nálezy Jiří Laštůvka.

Jak poznamenal dále, v průběhu dvou víkendů se mu tak podařilo najít přes třicet čerstvě rostoucích druhů hub, mimo jiné dokonce i kyj rourkovitý, který je typický spíše pro období pozdního podzimu.

Kromě nejedlých hub jako černorosol bukový, smrkový nebo terčovitý, rosolovky mozkovité či listové a choroše zimního byly k „mání“ rovněž houby jedlé jako hlíva ústřičná, kržatka zimní, pařezník pozdní a léčivá boltcovitka ucho Jidášovo.

V lesích není v zimních měsících rozhodně raritou ani velmi chutná penízovka sametonohá nazývaná královnou zimy nebo vánoční houbou, jež je k vidění v hustých trsech na odumírajících, ale často rovněž na živých listnatých stromech. Výjimkou jejího výskytu nejsou ani kmeny, větve nebo pařezy vrb a topolů. „V zimě roste až do minus tří stupňů Celsia,“ nechal se slyšet brněnský mykolog a předseda České vědecké společností pro mykologii Vladimír Antonín.

Základem pro úspěšné zimní houbaření je tedy podle zkušeností zmiňovaných mykologů vědět, kam jít tyto houby sbírat, popřípadě se nebát je vyhrabat zpod sněhové pokrývky.

Dle hlineckého odborníka na mykologii Jiřího Laštůvky je možné houby objevit většinou na pařezech nebo na padlých stromech a ani to nemusí být jenom v lesních porostech, jako spíše u vodních toků nebo v zámeckých parcích. „Mráz jim, na rozdíl od hub hřibovitých, nijak nevadí a lze je beze strachu sbírat,“ říká Laštůvka.

Zdroj: Žďárský deník