Šafránka červenožlutá – Tricholomopsis rutilans
Šafránka červenožlutá – Tricholomopsis rutilans
(Schaeff. Ex Fr.) Sing.
VII. – XI
Jedlá/nejedlá – Použitelná
říše Fungi – houby » třída Agaricomycetes – stopkovýtrusé » řád Agaricales – pečárkotvaré » čeleď Tricholomataceae – čirůvkovité
Šafránka červenožlutá roste na Hlinecku jako každá jiná houba, které vyhovuje toto prostředí. Roste převážně v smrkovém a smrkoborovém porostu.
O šafránce je mnoho diskusí, jestli je jedlá, nebo nejedlá. V jednom atlase je udávaná, jako jedlá, v dalších ne. Já mám zkušenost, takovou, že jsem osobně šafránku ochutnal, když je málo druhů hub, sám jednu, dvě plodnice seberu do koše, pro barvu a zároveň i pro chuť. Šafránka není moc chuťově kvalitní (porovnal bych ji kvalitou, jako například muchomůrku šedivku). Do směsi se hodí, ale potřebuje delší tepelnou úpravu. Tudíž bych shrnul, jedlost/nejedlost do použitelnosti ;-).
O šafránce je mnoho diskusí, jestli je jedlá, nebo nejedlá. V jednom atlase je udávaná, jako jedlá, v dalších ne. Já mám zkušenost, takovou, že jsem osobně šafránku ochutnal, když je málo druhů hub, sám jednu, dvě plodnice seberu do koše, pro barvu a zároveň i pro chuť. Šafránka není moc chuťově kvalitní (porovnal bych ji kvalitou, jako například muchomůrku šedivku). Do směsi se hodí, ale potřebuje delší tepelnou úpravu. Tudíž bych shrnul, jedlost/nejedlost do použitelnosti ;-).
Šafránka červenožlutá je dřevní saprotrof, roste na pařezech a odumřelých kmenech jehličnatých stromů, někdy vyrůstá z mrtvých kořenů poblíž pařezů. Nejvíce však u borových pařezů. Vyhovují ji paseky, kraje lesů, světlejší místa. Vyrůstá pospolu, s hřibem borovým, slukou svraskalou, čechratkou černohuňatou a jinými druhy. Roste i za suchého počasí jednotlivě nebo ve skupinách od začátku prázdnin až do pozdního podzimu. Nejvíce však září, říjen.
Souhrn
Klobouk vyklenutý, pak plochý, šupinkatý, s podvinutým okrajem, v mládí purpurový, ve stáří bledne do žluta. Lupeny husté, zlatožluté. Třeň pokrytý červenými šupinkami, zpočátku purpurový, později bledne. Dužnina žlutá, bez výrazné chuti, použitelná do směsí. Může způsobit zažívací potíže.
Popis
Zdroj:Leoprsk.cz
Vůně a chuť: zatuchlá, nepříliš příjemná.
Klobouk: na žlutém podkladě zbarvený purpurově až fialově červeně, plstnatý, Ø5-15 cm.
Lupeny:zářivě žluté, ostří nápadně vločkaté (cystidami pozorovatelnými pomocí lupy), lehce zoubkem připojené.
Třeň:purpurově plstnatý jako klobouk nebo bledší, zejména v horní části, nebo pouze žlutý, válcovitý.
Dužnina: všude jasně žlutá.
Výtrusný prach: bílý, neamyloidní; výtrusy elipsovité, hladké, bez klíčního póru.
Výskyt: na pařezech jehličnatých stromů; červenec až listopad.
Záměna: Ačkoliv je barevnost šafránky červenožluté velmi proměnlivá, neboť se mohou vyskytovat i téměř čistě žlutavé exempláře, dá se přesto dobře rozeznat podle růstu na jehličnatém dřevě a podle vločkatého lamelového ostří. Olivově nažloutlá šafránka ozdobná (T. decora) má všechny části zbarvené olivově žlutě a na klobouku má tmavší, méně nápadné šupinky. Je mnohem vzácnější než T. rutilans.
Poznámka: Tato houba se přidává v menším množství do směsi s jinými houbami, poněvadž kromě nepříliš dobré chuti může způsobit i lehké poruchy trávení. Rod Tricholomopsis se skládá ze 4 druhů, které vzhledem připomínají čirůvky, odlišují se však od nich saprofytickým růstem na dřevě a vždy žlutou základní barvou.
Více fotografií najdeš zde
Posted in A - Z / Kudlův atlas hub
Napsat komentář