Holubinka kolčaví – Russula mustelina
Holubinka kolčaví – Russula mustelina
VII. – X.
Jedlá – tržní
říše Fungi – houby » třída Agaricomycetes – stopkovýtrusé » řád Russulales – holubinkotvaré » čeleď Russulaceae – holubinkovité
Tato holubinka je jedna z mých nejoblíbenějších. Řadím ji mezi nejchutnější holubinku, jako holubinku mandlovou, namodralou, odbarvenou, jahodovou, bukovou, zelenou a jim holkám podobným ;-). Na Hlinecku roste docela hojně, protože upřednostňuje podhorské oblasti. Má ráda smrčiny, ve kterých brouzdám celoročně. První nález holubinky kolčaví se vždy objevuje začátkem prázdnin. Nejhojnější je v měsíci září. Nejdříve se objevuje na cestách, březích lesních cest, poté se rozrůstá jednotlivě, nebo ve skupinách v jehličnatých smrkových i smrkoborových lesích. Kolčavka roste i za suchého počasí a její předností je, že bývá málo napadená larvami, čili má malou červivost, oproti jiným holubinkám. Její plodnice bývají robustnější, má dutou nožičku, lupeny lámavé. Roste někdy jako hříbek pod zemí. Koukají pouze malé kopečky, neboť je v mládí téměř nerozeznatelná od mladých hříbků, proto se ji též říká holubinka hříbková . V mládí má vynikající nasládlou lahodnou chuť. Později oříškovou. Holubinka je kuchyňsky všestranná. Hodí se do směsi, mám ji rád obalenou jako řízek, nebo je vynikající osmahlá na másle a kmínu. Vůně nevýrazná.
V mládí lze holubinku kolčaví zaměnit za podobně zbarvené holubinky. Většina těchto holubinek je nejedlých. Nejsou jedovaté, pouze nejedlé. Jejich chuť bývá, hořká, palčivá. Doporučuji rozhodnutí o jedlosti na základě ochutnání. Pokud není chuť palčivá či jinak nepříjemná, lze druh považovat za jedlý. Nikdy ochutnané zbytky nepolykáme.
Pro začínajícího houbaře je však na holubinkách nejpříjemnější skutečnost, že jejich jedlost či nejedlost lze rozpoznat podle chuti. Avšak pozor: Toto pravidlo platí opravdu jen u holubinek!
Druhy palčivé či hořké jsou nejedlé, druhy s mírnou, příjemnou chutí jedlé.
Popis
Zdroj: BIoLib
Klobouk v průměru 5 – 15 cm, v mládí polokulovitý, slizký, později sklenutý až plochý, uprostřed mírně vmáčklý, někdy jemně vrásčitý, nerýhovaný, suchý a matný, připomínající klobouk hřibu smrkového. Barvy je žlutohnědé až okrově nebo rezavě hnědé. Pokožka za vlhka do poloviny slupitelná. Okraj klobouku v mládí značně podvinutý, pouze u starých plodnic krátce rýhovaný.
Lupeny krátce připojené, husté a u třeně vykrojené. Barvy bílé až smetanově žluté, na ostří v mládí s drobnými kapkami často hnědě skvrnité.
Třeň 3 – 11 cm vysoký, 1,5 – 4,5 cm tlustý, válcovitý, v mládí slabě hlízovitě ztlustlý, v dospělosti hrubě vrásčitý, pevný a zavalitý, ve stáří houbovitě vycpaný. Barvy bílé až nahnědlé, od báze rezavějící.
Dužnina v mládí dosti tuhá a tvrdá, později ve třeni houbovitá, bílá, na řezu často rezavějící, ve stáří poněkud hnědnoucí. Vůně v mládí nenápadná, příjemně sýrová, pouze ve stáří a po delší době sebrání páchne rybinou, chuť oříšková. Zelenou skalicí oranžoví.
Výtrusný prach světle smetanový, výtrusy elipsoidní, hustě nízce síťnaté, amyloidní, barvy světle žluté, velikosti 7-9 x 6-7,5 µm.
Lupeny krátce připojené, husté a u třeně vykrojené. Barvy bílé až smetanově žluté, na ostří v mládí s drobnými kapkami často hnědě skvrnité.
Třeň 3 – 11 cm vysoký, 1,5 – 4,5 cm tlustý, válcovitý, v mládí slabě hlízovitě ztlustlý, v dospělosti hrubě vrásčitý, pevný a zavalitý, ve stáří houbovitě vycpaný. Barvy bílé až nahnědlé, od báze rezavějící.
Dužnina v mládí dosti tuhá a tvrdá, později ve třeni houbovitá, bílá, na řezu často rezavějící, ve stáří poněkud hnědnoucí. Vůně v mládí nenápadná, příjemně sýrová, pouze ve stáří a po delší době sebrání páchne rybinou, chuť oříšková. Zelenou skalicí oranžoví.
Výtrusný prach světle smetanový, výtrusy elipsoidní, hustě nízce síťnaté, amyloidní, barvy světle žluté, velikosti 7-9 x 6-7,5 µm.
Ekologie
Výskyt červenec až říjen, většinou v podhorských a horských polohách na kyselé půdě, jednotlivě nebo ve skupinách v jehličnatých smrkových lesích. Upřednostňuje přirozené smrčiny.
Jedlá.
Možné záměny
Holubinka celokrajná (Russula integra) a to její hnědá forma, která má žlutý výtrusný prach, mírnou chuť a je rovněž jedlá.
Čirůvka masitá (Tricholoma pessundatum) – jedovatá.
Čirůvka masitá (Tricholoma pessundatum) – jedovatá.
Zajímavosti
Velmi chutná houba, nalezneme ji i v suším období a velmi málo je napadána červy. Je to tržní houba.
Více fotografií najdeš ZDE
Posted in A - Z / Kudlův atlas hub
Napsat komentář