Chráněné druhy hub

Přílohou II Vyhlášky ministerstva životního prostředí České republiky č. 395/1992 Sb. ze dne 11. června 1992, kterou se provádějí některá ustanovení zákona České národní rady č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění vyhlášek č. 105/1997 Sb., 200/1999 Sb., 85/2000 Sb. a 190/2000 Sb., byl ustanoven následující seznam zvláště chráněných druhů rostlin.

bolinka černohnědá (Camarops tubulina)

čirůvka hnědočervenavá (Tricholoma inodermeum)

čirůvka Josserandova (Dermoloma josserandii)

hlívička jedlová (Hohenbuehelia abietinum)

hlívovec ostnovýtrusný (Rhodotus palmatus)

hřib Fechtnerův (Boletus fechtneri)

hřib královský (Boletus regius)

hřib moravský (Xerocomus moravicus)

holubinka blaťácká (Rusula helodes)

hvězdovka Pouzarova (Geastrum pouzarii)

káčovka ploská (Bisocogniauxia simplicitor)

kuřinec subarktický (Ramariopsis subarctica)

květka písečná (Montagnea arenaria)

lanýž letní (Tuber aestivum)

lošáček statný (Phellodon confluens)

muchomůrka císařka (Amanita caesarea)

muchomůrka Vittadiniho (Amanita vittadinii)

náramkovitka žlutozelená (Floccularia straminea)

plstnatec různotvarý (Spongipellis fractipes)

polnička stepní (Agrocybe stepposa)

rudoušek tmavý (Rhodocybe obscura)

slizečka chlupatá (Xerula melanotricha)

šamonie modrající (Chamonixia caespitosa)

špička stepní (Marasmiellus carneopallidus)

ucháčkovec šumavský (Pseudorhizina sphaeospora)

václavka bažinná (Armillaria ectypa)

vláknice zašpičatělá (Inocybe acutella)

kalichovka luční (Omphalina discorosea )

klouzek žlutavý (Suillus flavidus)

kukmák dřevní (Volvariella caesiotincta)

mozkovka rosolovitá (Ascotremella faginea)

modralka laponská (Amylocystis lapponica)

ouško citronové (Otidea concinna)

pavučinec nancyský (Cortinarius nanceinensis)

pazoubek zelený (Microglossum viride)

plžatka smrková (Hygrophorus piceae)

strmělka suchomilná (Clitocybe barbulatum)

ušíčko jedlové (Pseudoplectania vogesiaca

voskovka cihlová (Hygrocybe sciophana)

zvonovka Babingtonova (Entoloma babingtonii)

holubinka olšinná (Russula alnetorum)

prášivka bažinná (Bovista paludosa)

hvězdovka uherská (Geastrum hungaricum)

loupavka vápencová (Hysterangium calcareum)

šupinovka Henningsova (Pholiota henningsii)

kržatka vrásčitá (Tubaria confragosa)

U cévnatých rostlin je tato kategorie definována takto: taxony, které byly z území ČR prokazatelně známy, ale v posledních 25-50 (i více) letech nebyly nalezeny, a to ani na svých bývalých lokalitách. U hub není vhodné tuto kategorii používat, protože nikdy nevíme, zda mycelium v půdě přece jen není přítomno a jenom netvoří plodnice, nebo je dokonce občas tvoří, aniž by to však mykologové zaznamenali.

Taxony nezjištěné cca od roku 1970, u kterých ale není vyloučena možnost nálezu na původních nebo i zcela nových lokalitách. Patří sem i obtížně rozlišitelné taxony, kterým v tomto období nebyla věnována dostatečná pozornost. Po získání doplňujících údajů je bude možno převést do kategorie kriticky ohrožených taxonů.

Příklad: Sarcosoma globosum

a) Vzácné a zároveň ohrožené druhy, omezené na několik málo lokalit (zpravidla 1-5), vázaných na stanoviště a substráty ohrožené člověkem (rašeliniště, kosené louky, pralesovité zbytky porostů, v případě substrátů např. druhy vázané na dřevo jilmu, který z lokalit mizí apod.) nebo mizející z přirozených příčin (cyklus sukcese v lesích – přechod pralesa z jedlové do bukové fáze, zarůstání skalních stepí, rozklad starých kmenů nebo starých stromů v alejích atd.). Je-li ohrožení lokalit nebo substrátů silné, je možné sem řadit i druhy s vyšším počtem známých lokalit. Pokud se včas neudělají příslušná ochranářská opatření, tyto druhy z naší mykoflóry vymizí.

Příklad: Rhodotus palmatus, Aurantioporus croceus, Hygrocybe calyptraeformis, Geastrum hungaricum, Pholiota henningsii atd.

b) Taxony dříve hojnější, u nichž došlo k výraznému snížení počtu známých lokalit, takže jsou nyní (v letech 1995-2003) vzácné. Trend ústupu je silný (třeba až na 10% původního stavu, tj. stavu z dob, kdy „houby ještě rostly“ – zhruba do roku 1970) a pokud negativní faktory nepřestanou působit, bude dále pokračovat a může vést až k vymizení druhu z naší mykoflóry.

Příklad: Gomphus clavatus, mnohé lošákovité houby apod.

a) Vzácné taxony s malým počtem lokalit (5-20), které jsou ohroženy už tímto nízkým počtem lokalit a popř. i přímým ohrožením na některé z lokalit.

Úplné vymizení z mykoflóry však zatím u těchto taxonů nehrozí.

Příklady: Pluteus aurantiorugosus, Lactarius repraesentaneus atd.

b) Taxony s prokazatelným a trvalým ústupem co do počtu lokalit (až na polovinu původního stavu, tj. stavu z dob, kdy „houby ještě rostly“ – zhruba do roku 1970 ), nebo vymizelé v některých větších regionech, kde dříve rostly. Ústup se ale netýká všech oblastí a všech populací druhu, jako je tomu u kategorie CR.

Taxony vykazující sice slabší, ale prokazatelný ústup na celém území ČR (na 50-80 % původních lokalit) nebo na jeho velké části. Jde často o taxony vázané na stanoviště, která v současné krajině zanikají (chudé nehnojené pastviny, kosené květnaté louky, mokřady všeho druhu, stepní bezlesí v oblasti termofytika, které zarůstá a eutrofizuje se) nebo taxony postižené imisemi nebo eutrofizací dusíkem (některé mykorhizní druhy) nebo nadměrně vysbírávané taxony.

Příklad: řada druhů rodu Cortinarius, Inocybe (ústup vlivem imisí), Boletus,  dále např. Hygrocybe (zarůstání a přehnojování luk) apod.

Potenciálně ohrožené taxony + taxony vyžadující další pozornost (IUCN: near threatened = NT + least concern = LC) = NT+LC

Taxony, jejichž ústup lze vzhledem k nejrůznějším postupujícím faktorům ohrožení v dohledné době předpokládat. Patří sem i druhy závislé na určitém způsobu hospodaření v krajině (např. pastva a kosení v případě druhů vázaných na krátkostébelné trávníky, ponechávání alespoň některých padlých kmenů stromů na stanovištích nebo ponechávání starých stromů a pahýlů ve stromořadích a parcích pro lignikolní druhy, vzácné druhy s efemerním výskytem na různých člověkem vytvořených stanovištích jako jsou zahrady, rumiště apod.). Jejich výskyt a ohrožení bude třeba pravidelně sledovat a vyhodnocovat.

Příklad: řada lučních druhů rodu Entoloma, Hygrocybe, mnohé choroše nebo kornatce, např. Phellinus nigrolimitatus

Je možné sem zařadit i druhy, které se v minulosti jevily jako silně ohrožené, ale v poslední době se našla řada nových lokalit nebo se změnil názor na jejich vzácnost apod. (případ řady lošákovitých nebo kuřátkovitých hub)

Není to vlastně vůbec kategorie ohrožení, jen prosté konstatování, že o stupni ohrožení nic nevíme. To ale neznamená, že taxon není ohrožen!! Ukazuje to na nutnost získat o jeho biologii, ekologii a rozšíření víc údajů, aby mohl být stupeň ohrožení seriózně posouzen.

V praxi by mohlo jít o tyto případy:

– nově popsané druhy známé jen z několika lokalit, u nichž je předpoklad, že se budou nacházet i na dalších lokalitách: např. Antrodiella beschidica

– vzácnější taxony s nevyjasněnou taxonomickou hodnotou: např. některé úzce pojímané druhy rodu Cortinarius

– vzácnější taxony, u kterých druh a stupeň ohrožení neznáme, ale bylo by dobré o jejich rozšíření a případném ústupu něco zjistit (sem by měly přijít druhy, u kterých cítíme, „že jsou vzácné“, ale jistě to nevíme): např. Pholiota heteroclita (dříve od nás neznámá, v posledních letech se našlo asi 20 lokalit na různých zajímavých místech Šumavy).

Pozn.:

Vypracováno podle metodických pokynů pro zpracovatele chystaného nového Červeného seznamu hub ČR (koordinátoři projektu Jan Holec a Miroslav Beran).

Procházka F., ed. (2001): Černý a červený seznam cévnatých rostlin České republiky. – Příroda, Praha, 18: 1-166.

IUCN (International Union for Conservation of Nature and Natural Resources)

IUCN (2001): IUCN Red List Categories and Criteria: Version 3.1 – IUCN Species Survival Commission. IUCN Gland, Switzerland and Cambridge, UK. ii + 30 pp. ISBN 2-8317-0633-5

Dostupné i jako pdf soubory (v angličtině, francouzštině a španělštině) na adrese http://www.iucn.org/themes/ssc/redlists/RLcats2001booklet.html