Zvoneček uhelný – Geopyxis carbonaria

Alb. & Schwein. (1889)

IV. – X.

Nejedlý

říše Fungi – houby » třída Pezizomycetes » řád Pezizales – kustřebkotvaré » čeleď Pyronemataceae – ohnivkovité

Na tuto houbičku mám velké štěstí. Díky tomu, že je tu mnoho lesů, hodně se těží a zároveň se pálí nečistoty a klestí po těžbě. Proto se tu vytváří mnoho spálenišť, na kterých se zvoneček objevuje. Objevuje se po dobu cca tří let. První rok hojně, druhým rokem už roste z poloviny a třetím je spáleniště zarostlé mechem a trávou – zvoneček odchází. Před dvěma roky, jsem zkoušel ke zvonečku naset zrnitou sadbu smrže, bohužel nebyl smržový rok. O kousek dál na jiném spáleništi se objevil v počtu tří kusů. Zvoneček se objevuje a roste pospolitě s řasnatou fialovou, penízovkou spáleništní, kalichovkou uhelnou a kořenitou nadmutou. Je to miniaturní fotogenická nejedlá houba a patří mezi naše nejvýznačnější spáleništní houby.

Popis

Zdroj: BioLib

Plodnice 0,5 – 2 cm v průměru, v mládí kulovitá, posléze pohárkovitá pravidelného tvaru. Rouško světle až tmavě okrové, nebo žlutavě červenohnědé až špinavě oranžově žluté, vně světle červenohnědá až oranžově žlutá a jemně šupinkatá, okraj zoubkatý a kolem okraje pomoučená a bělavá.
Třeň 0,5 – 1 cm vysoký, 2 mm tlustý, hluboko v zemi ponořený.
Výtrusný prach – výtrusy jsou bezbarvé, hladké, štíhle oválné, k