Klouzek sličný – Suillus grevillei

(Klotzsch) Sing.

VI. – XI.

Jedlý

říše Fungi – houby » třída Agaricomycetes – stopkovýtrusé » řád Boletales – hřibotvaré » čeleď Suillaceae – kloubovité

Klouzek sličný patří mezi mé velmi oblíbené a vyhledávané houby. Na Hlinecku dosti hojný. Výhradně roste pod modříny. Nejvíce jej nacházím v našem lese. Necelý hektarový les je vysázen stoletými modříny, pod kterými klouzek roste. Někdy se objeví v takovém velkém počtu, že mám nasbíraný menší košík za několik minut. Nádherné je, že mohu sledovat jeho růstové stádium a nejhorší je, že mi kolem chaty roste úplně všude, což znamená, že roste na skalce, z gruntu, na místě, kde si dělám posezení. Někdy se dokonce stane, že při večerním párty několik plodnic přijde nazmar. Před chatou mám vysázené borovice, kde se začal objevovat i klouzek obecný. Roste mi tu v oranžovém a žlutém dvoubarevném provedení. Mezi prvními hřibovitými druhy se klouzek začíná objevovat začátkem května (v loni 5. květen) v smíšených lesích kolem Chrudimi. Na klouzky, kováře a dubáky jezdím v polovině května k obci Žumberk. U nás na kopci roste o malinko později. Je to velmi dobrá jedlá houba, která se prodává i na trhu. Je to jeden z nejchutnějších klouzků. Kuchyňské využití je velmi pestré, dá se využít pod maso, do směsi, do polévek, k nakládání atd. Není příliš vhodný k sušení. Mnoho lidí mají v povědomí, že se klouzek musí loupat. Není tomu tak. Malé plodnice neloupu, jen otřu od slizu, větší plodnice loupu, z jediného důvodu, že se mi nenalepí jiné nečistoty od jiných hub a odstraním původní nečistoty jako přilepená tráva, jehličí apod.

Klouzek sličný je znám i pod názvy loupák sličný nebo klouzek modřínový.

Klobouk je dosti masitý, široký 40-120 mm (většinou menší), živě oranžově až cihlově žlutý, v mládí pěkně vyklenutý (polokulovitý), se závojem těsně připojeným na třeň, později rozložený, za vlhka velmi slizký. Pokožku lze jen nesnadno a neúplně sloupnout. Trubky jsou krátké, přirostlé, trochu sbíhavé, s ústími citrónově až chromově žlutými, velkými a hranatými, uvnitř přepaženými. Třen je dlouhý jako šířka klobouku (tj. 40-100 mm) a tlustý 15-25 mm, žlutý, jemně hnědavě zrnitý, nahoře na žlutém podkladu slabě síťkovaný. Pod kloboukem je u starších plodnic bělavý bílý prstenec, který zbyl ze závoje. Pod ním je třen hnědavě žíhaný, někdy ztlustělý. Dužnina je citrónově žlutá, po doteku slabě zelenající nebo hnědnoucí (stejně jako trubky), vůně poněkud pryskyřičné, chuti nakysle ovocné, příjemné. Výtrusy jsou velké 7-10 x 3-4 um, elipsoidní nebo vřetenovité, hladké, bledě žluté. Výtrusný prach je okrový.

Klouzek modřínový roste od června do listopadu na jehličí, v trávě, většinou ve velkém počtu a vždy v dosahu kořenového systému stromu. Na známých místech je možné houbu pravidelně sbírat po desítky let. Teprve s úplným odumřením stromu ustane fruktifikace.

Druh se běžně vyskytuje také pod vysazovaným modřínem japonským v některých parcích a zahradách. Vyskytuje se v Evropě, v Severní Americe, v Japonsku, Austrálii a na Novém Zélandě.
Klouzek tridentský vyžaduje vápnité půdy.

Nehrozí záměna s žádnou jedovatou houbou.
Podobá se jiným klouzkům, např. klouzku zrnitému (Boletus granulatus L. ex Fr.) nebo slizkému (Boletus aeruginascens Secr.). Klouzek slizký je také jedlý, není tak hojný a roste výlučně pod modříny. Pokožku lze sloupnout, barva klobouku je bělavá nebo šedá. Na třeni má valovitý prsten pocházející z bílého závoje. Ústí rourek jsou velká, šedá.
Pod modříny rostou tři druhy klouzků, a to kromě sličného také tento klouzek slizký a dosti vzácný klouzek tridentský (Boletus tridentimus Bres.), který se od obou liší tmavými šupinami, mírným hrbolkem na klobouku a hlavně oranžově hnědými velkými póry sbíhajícími na třeň. Velmi se podobá hřibu dutonohému (Boletus cavipes Klotzsch in Fr.).
Klouzek sličný je znám i pod názvy loupák sličný nebo klouzek modřínový.

klouzek hnědooranžový
klouzek modřínový

loupák

500 g klouzků, máslo, 2 cibule, 200 ml kysané smetany, mletá paprika, hladká mouka, sůl

Více fotografií ve fotogalerii