Choroš oříš – Polyporus umbellatus
Choroš oříš – Polyporus umbellatus
VII. – X.
Jedlý
říše Fungi – houby » třída Agaricomycetes – stopkovýtrusé » řád Polyporales – chorošotvaré » čeleď Polyporaceae – chorošovité
Vědecká synonyma
Boletus ramosissimus Scop.
Boletus ramosus Vahl
Boletus umbellatus Pers.
Cerioporus umbellatus (Pers.) Quél.
Cladodendron umbellatum (Pers.) Lázaro Ibiza
Cladomeris umbellata (Pers.) Quél.
Dendropolyporus umbellatus (Pers.) Jülich
Fungus ramosissimus (Scop.) Paulet
Grifola ramosissima (Scop.) Murrill
Grifola umbellata (Pers. ex Fr.) Pilát
Boletus ramosus Vahl
Boletus umbellatus Pers.
Cerioporus umbellatus (Pers.) Quél.
Cladodendron umbellatum (Pers.) Lázaro Ibiza
Cladomeris umbellata (Pers.) Quél.
Dendropolyporus umbellatus (Pers.) Jülich
Fungus ramosissimus (Scop.) Paulet
Grifola ramosissima (Scop.) Murrill
Grifola umbellata (Pers. ex Fr.) Pilát
Další názvy
= trsnatec oříš
Tuto krásnou houbičku jsem opět našel poprvé v loni (2009), při lovu na ryzce syrovinku. Přecházel jsem z jedné lesní cesty na druhou. Při skočení na druhý břeh, mne upoutala velká koule. Po přistoupení mne čekalo milé překvapení. Byl to prvonález choroše oříše. Rychle oříše vyfotografovat a nakamerovat, odříznout několik kloboučků na otisky a zamaskovat pro další vysemenění. Po čtrnácti dnech byl stále na místě, už pěkně vysemeněný a dosti červivý. Rostl na kraji cesty u starého ztrouchnivělého pařezu. Netroufnu si určit, o jaký pařez se jednalo. Přecházel jsem z vysokého smrkového porostu přes bučinu, lemovanou vysokými modříny. Letos se pokusím dle místa a data nalezení 21. července 2009 jej znova nalézt. Je to parazitická jedlá houba, způsobující bílo hnilobu. Dočetl jsem se, že se jedná o vzácnou ohroženou houbu, která se řadí do VU „zranitelných“ druhů.
Popis:
Oříš roste v listnatých a smíšených lesích, na hrázích rybníků na bázi kmenů, kořenech i pařezech zejména dubů, vzácně i habrů, od července do října, nejvíce v srpnu. Najde se ale jen zřídka.
Plodnice: 30-50 cm široká nebo i více, jednotlivé plodničky mají 1-4 cm, kruhové, světle hnědé nebo bělavé kouřové, povrch bílý, póry široké 2-4 mm. Základní třeň vyrůstá ze dřeva a postupně se větví na mnoho tenkých nožek, nesoucích pravidelné, malé, okrouhlé, dovnitř prohloubené a různě zprohýbané, šedé až světle hnědé kloboučky. Trubky jsou bílé. Dužina je masitá, bílá a tužší. Výtrusy jsou válcovité, hladké, bezbarvé, výtrusný prach je bílý.
Příjemně voní a chutná po oříšcích. Je to jedlá houba v kuchyni dobře použitelná. Plodnice vydrží v chladu i několik dní. Musí se déle připravovat, protože má tužší dužinu. Je chutný připravený na guláš, jemně ochucený česnekem, nebo použitý do houbového rizota, ale i dalších houbových pokrmů. Nehodí se akorát k sušení, ale zato jej můžete naložit do octa a poznat, jaká je to lahůdka.
Málo červiví.
Plodnice: 30-50 cm široká nebo i více, jednotlivé plodničky mají 1-4 cm, kruhové, světle hnědé nebo bělavé kouřové, povrch bílý, póry široké 2-4 mm. Základní třeň vyrůstá ze dřeva a postupně se větví na mnoho tenkých nožek, nesoucích pravidelné, malé, okrouhlé, dovnitř prohloubené a různě zprohýbané, šedé až světle hnědé kloboučky. Trubky jsou bílé. Dužina je masitá, bílá a tužší. Výtrusy jsou válcovité, hladké, bezbarvé, výtrusný prach je bílý.
Příjemně voní a chutná po oříšcích. Je to jedlá houba v kuchyni dobře použitelná. Plodnice vydrží v chladu i několik dní. Musí se déle připravovat, protože má tužší dužinu. Je chutný připravený na guláš, jemně ochucený česnekem, nebo použitý do houbového rizota, ale i dalších houbových pokrmů. Nehodí se akorát k sušení, ale zato jej můžete naložit do octa a poznat, jaká je to lahůdka.
Málo červiví.
Malé video Choroše oříše. Natočeno fotoaparátem Canon Power Shot A650 IS
Možná záměna:
Tato houba se nadá zaměnit za jedovatou. Z jedlých snad: Trsnatec lupenitý – Grifola frondosa
Zajímavosti
Sklerocia jsou až několik decimetrů velká. Podobou připomíná květákovou hlavu. Současný stav životního prostředí tomuto choroši škodí a proto postupně vymírá. Je to značná škoda, protože je aktivní v boji proti rakovině. Používá se jej k výrobě léků proti rakovině jater, plic ale i proti leukémii a žloutence. Velmi často se vyskytuje v Čínském lékařství.
Druh je z hlediska ohrožení řazen do kategorie VU (zranitelný).
Recept:
Polévka z choroše oříše
Mladší plodnice choroše oříše nakrájíme, vložíme do studené vody a zahříváme asi 1 hodinu. Za tuto dobu houby změknou. Současně zpěníme na trošce tuku papriku a ze zbývajícího tuku uděláme světlou jíšku. Jíšku přidáme do polévky a povaříme 30 minut. Poté přidáme pepř, sůl, utřený česnek, kmín a bujón (nebo polévkové koření a glutasol). Dále přidáme papriku zpěněnou na tuku a těsně před podáváním rozdrcenou majoránku. Podáváme s pečivem.
Více fotografií v galerii
Posted in A - Z / Kudlův atlas hub
Napsat komentář